Job 5
1 Nuže, zavolej, zda bude někdo odpovídající ti; a ke komu ze svatých se budeš obracet?
2 Neboť nevole zabíjí blázna, a bláhovce usmrcuje závist.
3 Já jsem viděl blázna zakořenivšího se, a le hned jsem jeho příbytek zatratil;
4 jeho děti byly daleko od bezpečí a v bráně byly nespravedlivě odsuzovány, a nebylo vyprošťujícího;
5 jehož žeň pojídal hladový a i z prostřed trnů ji vybíral, a jejich bohatství zhltla zkáza.
6 Neboť ne z prachu pochází bída, aniž z půdy vyrůstá strast,
7 nýbrž člověk se k strasti rodí, jako se děti plamene letem vznášejí.
8 Já však bych obracel zřetel k BOHU a svou věc bych předkládal Bohu,
9 jenž činí věci veliké, jež nelze vyzpytovat, podivuhodné, až jim není počtu,
10 dává déšť na tvář země, a no, se sílá vody na tvář širých polí,
11 k posazování nízkých na vyvýšeniny, a ť se truchlící pozvednou k blahu.
12 Maří záměry lstivých, takže jejich ruce nemohou vykonat nic rozumného,
13 lapá chytráky v jejich lsti, takže úmysl úskočných se ukvapuje;
14 za dne narážejí na tmu a o polednách tápou jako v noci.
15 Tak ubožáka zachraňuje před mečem, před jejich ústy, a no, před rukou silného,
16 i do stává se nuznému naděje a bezpráví zavírá svá ústa.
17 Hle, blaho člověka, když ho Bůh ukázňuje; nesmíš tedy napomínání Všemocného zavrhovat.
18 Vždyť on působí bolest i obvazuje, zraňuje, a le uzdravují jeho ruce,
19 v šesti úzkostech tě může vyprostit, aniž na tebe neštěstí bude moci sáhnout v sedmi,
20 za hladu tě může uchránit od smrti a za války od moci meče,
21 před bičem jazyka budeš moci být ukryt aniž budeš pociťovat bázeň před pustošením, když bude přicházet.
22 Pustošení a hladomoru se budeš smát, aniž budeš pociťovat bázeň před živočišstvem země,
23 neboť s kameny pole bude tvá smlouva a živočišstvo pole bude uvedeno v pokoj vůči tobě.
24 I budeš zakoušet, že tvůj stan je v pořádku, a když budeš svůj příbytek přehlížet, nebudeš nic postrádat,
25 a budeš zakoušet, že tvé símě bude početné a tvoji potomci jako bylinstvo země.
26 V plném počtu svých let budeš dospívat k hrobu, jako navršení stohu v jeho čas.
27 Hle, toto; vyšetřili jsme to, tak to je, slyš; to ty věz pro sebe.