1A nyní se nade mnou smějí mladší věkem než já, jejichž otce bych odmítl postavit s psy od svého drobného dobytka!
2I síla jejich rukou - nač mi je? Zralost při nich zhynula!
3Vysušeni nedostatkem a hladomorem, oni, ohlodávající vyprahlou zem, zdávna pustotu a zpustošenost,
4oni, trhající při křoví slané býlí, a jejich pokrmem je kořen kručinek,
5jsou vyháněni ze středu lidí (křičí o nich jako o zloděj i ),
6aby se zdržovali v hrůze rozsedlin, v děrách země a prohlubních,
7řičí mezi křovinami, scházejí se pod trním,
8synové bezbožných, ano, synové bez jména, byli vymrskáni ze země.
9A nyní jsem se stal jejich popěvkem, a no, do stal jsem se jim do řeči;
10zošklivili si mě, vzdálili se ode mne a před mou tváří nezadržují slinu,
11neboť rozvázal můj provaz a ponižuje mě, i odhodili před mou tváří uzdu.
12Napravo dorost - povstávají, odstrčili mé nohy a vybudovali proti mně své zhoubné silnice;
13mou pěšinu zničili, k mé pohromě přispívají; pomáhajícího nikdo nemá.
14Vpadají jako široká průtrž, s pustošením se valí.
15Proti mně se obrátily postrachy, mou důstojnost jako by vichr pronásledoval, a mé štěstí minulo jako mrak,
16a nyní se má duše za mne vylévá; zachvátily mě dni bídy.
17Noc ode mne odrývá mé kosti a moji hlodači neuléhají.
18Velikostí moci se přetváří mé oblečení; obepíná mě jako krční lem mé tuniky,
19vrhl mě do bláta, takže se stávám čímsi jako prach a popel,
20volám k tobě o pomoc, a le neodpovídáš mi, postavím-li se, upíráš na mne svůj zrak,
21měníš se v krutého vůči mně, potírá mě síla tvé ruky -
22zvedáš mě do vichru, necháváš mě ulétat a vystavuješ mě zkáze v hřmění;
23vždyť vím: vracíš mě v smrt a v dům setkání všech živých.
24Ale nevztahuje někdo na zřícenině ruku? Nebo při zániku někoho - není proto volání o pomoc?
25Neplakával-li jsem pro něčí těžký čas? Má duše se rmoutívala pro nemajetného,
26avšak když jsem očekával dobro, přicházelo zlo, a když jsem doufal ve světlo, přicházela tma.
27Mé útroby vřou a neutichají; potkaly mě dni bídy,
28chodím zachmuřen bez světla slunce, v sejití povstávám a volám o pomoc,
29bratrem jsem se stal šakalům a společníkem dcerám pštrosa,
30má kůže ze mne zčernala a mé kosti jsou rozpáleny horečkou
31a má lyra je pro smutek a má flétna k hlasu plačících.