Bible

1 Neboť stříbro má naleziště a zlato místo, kde rýžují; 2 železo se získává ze země a měď vytavuje z kamene; 3 určuje konec tmě a do všestranné krajnosti on prozkoumává kameny z temna a z hluboké tmy; 4 proráží šachty stranou od obyvatelstva; ti, jež zapomněla noha, visí, vznášejí se, stranou od lidí. 5 Země - z ní vychází chléb, a le na svém spodku je podvrácena, tak jako ohněm; 6 její kameny jsou místem safírů, jsou na něm i hroudy zlata. 7 Je pěšina - nezná jí sup, aniž ji zpozorovalo oko dravce, 8 nešláply na ni děti pýchy, nepřeběhl po ní ryčící. 9 Člověk vztáhl svou ruku na křemen, od kořene podryl hory, 10 ve skalách vyhloubil štoly a jeho oko vidí všechny drahocennosti, 11 řeky zadržel od prosakování, a co je skryto, vynáší na světlo… 12 A le moudrost? Odkud může být získána? A kde je ono místo rozumnosti? 13 Smrtelník nezná její hodnotu, aniž může být nalezena v zemi živých; 14 hlubina řekne: Ve mně jí ne ní; a moře řekne: Není u mne. 15 Nemůže se za ni dát čisté zlato ani jako její cenu odvážit stříbro; 16 nemůže být vyvážena zlatem z Ófíru a ni drahocenným onyxem a safírem, 17 nemůže se jí vyrovnat zlato a ni sklo, aniž jsou náčiní ze zlata náhradou za ni, 18 nemusí se připomínat korály a křišťál, a no, nabytí moudrosti je nad perly, 19 nemůže se jí vyrovnat topas z Kúše, aniž může být vyvážena ryzím zlatem. 20 Odkud tedy moudrost přichází a kde je ono místo rozumnosti? 21 Ona je utajena před očima všeho živého a skryta před letounstvem nebes; 22 propast a místo mrtvých řeknou: Uslyšeli jsme svýma ušima zvěst o ní. 23 Její cesty si všímá Bůh a on zná její místo, 24 vždyť on dohlédá k okrajům země, vidí pod všemi nebesy, 25 aby on větru dodal váhy; množství vod určuje měrou. 26 Při svém stanovení pravidel dešti a dráhy zábleskům hromů - 27 tehdy ji viděl a vyrozprávěl ji, zavedl ji a také ji prozkoumal 28 a člověku řekl: Hle, úcta k Pánu, ona je moudrostí, a odstoupení od zla rozumností.