1A Cófar, Naamáthí, odpověděl a řekl:
2Mé myšlenky mě proto vedou k odezvě a tou příčinou je při mně pobouření,
3že slyším napomínání k svému zahanbování, takže mě duch mým rozumem vede k odpovědi.
4Zda víš toto, co je odjakživa, od uvedení člověka na zem,
5že plesání zlovolných je krátké a radost bezbožného na okamžik?
6Byť jeho vypínavost vystupovala k nebesům a jeho hlava dosahovala k oblakům,
7hyne navždy jako jeho lejno; viděvší ho budou říkat: kde je?
8Odlétá jako sen, aniž ho mohou najít; a no, je zaplašován jako vidění noci;
9oko ho vídalo, ne však nadále, aniž ho ještě jeho místo pozoruje.
10Jeho synové musejí uspokojovat nuzné a jeho ruce musejí navracet jeho bohatství;
11jeho kosti jsou plny jeho mladistvé svěžesti, jež s ním musí ulehnout na prach.
12Byť zlo působilo sladkost v jeho ústech, - skrývá je pod svým jazykem,
13bdí nad ním, aniž je zanedbává, nýbrž je zadržuje vprostřed pod svým patrem, -
14změní se jeho pokrm v jeho vnitřnostech, v něm se stane žlučí zmijí.
15Spolkl jmění, a le bude je muset vyvrátit, BŮH je z jeho břicha bude vyhánět.
16Bude sát jed zmijí, jazyk brejlovce ho bude zabíjet;
17nebude hledět na strouhy, řeky, potoky medu a smetany,
18jsa nucen vracet zisk, jejž nebude smět spolknout; podle jmění bude jeho náhrada - věru se nebude radovat,
19neboť zkrušoval, opouštěl nuzné, násilně odnímal domy, jež nebudoval.
20Ač neznal ve svém nitru klidu, nebude moci zachránit nic ze svých vytoužených věcí;
21nebylo schopného uniknout jeho žravosti, proto jeho blahobyt nebude mít trvání.
22V plnosti jeho hojnosti mu bude úzko, bude ho ohrožovat ruka všech trpících;
23k naplnění jeho břicha se bude dít, že v něho bude vpouštět žár svého hněvu a dštít na něho, jemu za pokrm -
24před zbrojí ze železa bude utíkat, bude ho prorážet luk z mosazi.
25Vytáhne se, takže ze zad vyjde, a no, bleskot, z jeho žluči; bude odcházet - hrůza na něm.
26Pro jeho poklady je ukryta veškerá tma, bude ho sžírat nerozdmýchaný oheň, spásat bude vše přežívající v jeho stanu;
27nebesa budou odhalovat jeho nepravost a země se mu bude vzpírat,
28mizet bude výnos jeho domu, věci rozplývající se v den jeho hněvu.
29Toto je člověka zlovolného podíl od Boha a vlastnictví od BOHA mu přiřčené.