Job 15
1 A Elífáz, Témání, odpověděl a řekl:
2 Zda má moudrý odpovídat vědomostí jako vítr a plnit své nitro východním větrem,
3 vést důkazy řečí, jež není užitečná, a slovy, v nich ž ne ní prospěchu?
4 Ba, ty rušíš zbožnost a ubíráš rozjímání před BOŽÍ tváří,
5 neboť tvá nepravost zacvičuje tvá ústa, a by si s vyvoloval jazyk lstivých.
6 Obviňují tě tvá ústa a ne já, a no, vypovídají proti tobě tvé rty.
7 Zda ses rodil první z lidí? Či jsi byl porozen před pahorky?
8 Zda jsi naslouchal v +Boží tajné radě a moudrosti jsi ubíral pro sebe?
9 Co jsi zvěděl, že bychom to nevěděli, co chápeš a při nás toho ne ní?
10 Mezi námi je i zešedivělý i kmet, silnější v dnech než tvůj otec!
11 Zda je pro tebe málo BOŽÍ útěcha a tichá mluva s tebou?
12 Co tě strhává tvé srdce a co mžikají tvé oči,
13 že opět obracíš svůj hněv a ze svých úst vynášíš slova proti BOHU?
14 Čím je člověk, že by byl čist, a že by zrozenec ženy byl spravedliv?
15 Hle, ve své svaté nedůvěřuje, aniž jsou nebesa v jeho očích čista,
16 což teprve odpudivý a zvrhlý člověk, pijící nespravedlivost jako vodu!
17 Chci ti podat vysvětlení, naslouchej mi, a co jsem spatřil, to ti budu vyprávět,
18 co oznamují, aniž zatajili moudří, od jejich otců,
19 jim ž samotným byla dána země, aniž v jejich střed přešel cizák:
20 Zlovolník, ten se po všechny své dni trápí, a pro násilníka je uloženo nemnoho let,
21 v jeho uších je strašný zvuk, v míru na něho přichází pustošitel;
22 nevěří v návrat ze tmy; a no, on je vyhlédnut k meči.
23 Potuluje se za chlebem - kde je? Ví, že je mu po ruce připraven den tmy.
24 Děsí ho tíseň a úzkost, napadají ho jako král, hotový k útoku,
25 neboť napřáhl svou ruku proti BOHU a zachoval se zpupně proti Všemocnému;
26 běžel vzdorně proti němu s hustou řadou pukel svých štítů;
27 neboť pokryl svou tvář svým tukem a na slabinu nabral sádla.
28 I obývá vyvrácená města, domy, v nichž neměli bydlet, jež jsou určeny za hromady;
29 nebohatne, aniž bude jeho jmění trvat, aniž se jejich zisk na zemi rozšiřuje.
30 Nemůže ustoupit ze tmy, jeho výmladek vysušuje plamen; musí však ustoupit v dechu jeho úst.
31 Nechť nikdo nedůvěřuje v zlo - bude oklamán, neboť zlo bude jeho odplatou;
32 ne v jeho den se to bude plnit a jeho palmová ratolest se přestane zelenat.
33 Bude jako réva svrhovat svůj nezralý hrozen a jako oliva s hazovat svůj květ,
34 neboť shromáždění nevěřících bude bezvýsledné a stany úplatku sežere oheň.
35 Otěhotnět útlakem a porodit špatnost; a jejich nitro připravuje klam.