1Slovo, jež se z blízkosti Hospodinovy do stalo k Jeremjovi, výrok:
2Tak ový to pronesl Hospodin, Bůh Isráélův, výrok: Zapiš si všechna slova, jež jsem k tobě vyslovil, do knihy,
3neboť, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy od vrátím zajetí svého lidu, Isráéle a Júdy, řekl Hospodin, a budu je přivádět zpět do země, již jsem dal jejich otcům, i zmocní se jí.
4A toto jsou slova, jež Hospodin vyslovil o Isráélovi a o Júdovi,
5neboť Hospodin řekl takto: Uslyšeli jsme hlas zděšení, je strach a není pokoje.
6Nuže, otažte se a pohleďte, zda rodí mužské pohlaví? Proč vidím každého muže - jeho ruce na jeho bocích, jako rodičku, a všechny tváře se změnily v bledost?
7Běda, neboť onen den je veliký, takže mu není podobného, a je to čas úzkosti Jákóbovy, a le musí z ní být vysvobozen.
8A v onen den se bude dít - prohlášeno Hospodinem zástupů -: Budu lámat jho z tvého krku a strhávat tvá pouta, aniž si tebou ještě budou sloužit cizáci,
9nýbrž budou obsluhovat Hospodina, svého Boha, a Dávida, svého krále, jehož jim chci vzbudit.
10A ty se nemusíš bát, můj nevolníče Jákóbe, prohlášeno Hospodinem, ani se strachovat, Isráéli, neboť hle, já, chystám se vysvobodit tě z dáli a tvé símě ze země jejich zajetí, i bude se Jákób vracet a mít klid a žít v nerušeném pokoji, a nebude působícího zděšení.
11Vždyť s tebou budu já, prohlášeno Hospodinem, k vysvobozování tě, neboť při všech národech, kam jsem tě rozptýlil, budu uskutečňovat skoncování, avšak s tebou skoncování uskutečňovat nebudu, a č tě budu podle práva ukázňovat, takže tě nebudu zcela bez trestu ponechávat.
12Ano, takto řekl Hospodin: Zoufalé je to s tvým úrazem, bolestné je tvé zbití,
13není rozsuzujícího tvou soudní věc k obvázání, léků, náplasti nemáš.
14Všichni tvoji přátelé na tebe zapomněli, nevyhledávají tě, neboť jsem tě zbil zbitím od nepřítele, ukázňováním od krutého pro množství tvých nepravostí; tvé hříchy se rozmohly.
15Co křičíš nad svým úrazem? Tvá strast je nezhojitelná; tyto věci jsem ti učinil pro množství tvých nepravostí, že se tvé hříchy rozmohly.
16Proto všichni sžírající tě budou sžíráni a všichni tvoji protivníci, oni všichni, půjdou v zajetí, a olupující tě se do stanou v olupování a všechny vykořisťující tě budu vy dávat za kořist,
17neboť budu působit vzcházení tvého hojení a z tvých ran tě budu uzdravovat, prohlášeno Hospodinem, protože ti dali název Zahnaná - to je Cijjón, není zajímajícího se o něj.
18Takto řekl Hospodin: Hle, já, chystám se od vracet zajetí stanů Jákóbových a budu litovat jeho obydlí, i bude město zbudováno na svém návrší a palác bude zůstávat podle svého řádu,
19a z nich bude vycházet děkování a hlas bavících se, i budu je množit, aniž jich bude ubývat, a budu je poctívat, aniž se budou stávat bezvýznamnými,
20a jeho děti budou jako předtím a jeho shromáždění bude ustavováno před mou tváří a proti všem utiskujícím ho budu zakročovat.
21A z něho bude jeho Vznešený, a no, jeho Vládce bude vycházet zprostřed něho, a budu si ho přibližovat, i bude ke mně přistupovat; vždyť kdo je ten, jenž by dal v sázku své srdce k přistoupení ke mně - prohlášeno Hospodinem -?
22I stanete se mi lidem a já vám budu Bohem.
23Hle, vyšla vichřice Hospodinova, popuzení, strhující vichr; bude vířit na hlavě zlovolných.
24Žár hněvu Hospodinova se nebude od vracet až do jeho vykonání, až do jeho uskutečnění úmyslů jeho srdce; v posledku dní se v tom budete moci vyznat.