Bible

1 Takto řekl Hospodin: Sestup v dům krále Júdova a vyslov tam toto slovo 2 a řekni: Slyš slovo Hospodinovo, králi Júdův, jenž sedíš na trůně Dávidově, ty i tvoji služebníci i tvůj lid, kteří vstupují v tyto brány: 3 Takto řekl Hospodin: Uskutečňujte právo a spravedlnost a vyprošťujte olupovaného z ruky utiskujícího, a cizince, sirotka a vdovu nesmíte postihovat ubližováním a ni násilím ani nevinnou krev v tomto místě prolévat, 4 neboť budete-li vpravdě uskutečňovat toto slovo, pak budou v brány tohoto domu vstupovat králové, sedící místo Dávida na jeho trůně, vozící se na vozech a na koních, on, jeho služebníci a jeho lid; 5 a nebudete-li tato slova uskutečňovat, přisáhl jsem sám při sobě, prohlášeno Hospodinem, že tento dům bude rumištěm. 6 Ano, takto řekl Hospodin o domě krále Júdova: Ty jsi mi Gileádem, temenem Levánónu - nebudu-li tě činit pustinou, městy neobývanými! 7 A budu proti tobě zasvěcovat škůdce, každého s jeho výstrojí, i budou výkvět tvých cedrů vytínat a na oheň házet; 8 a mnohé národy budou mimo toto město přecházet a říkat jeden k druhému: Proč Hospodin takto naložil s tímto velikým městem? 9 A budou říkat: Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, a jali se klanět jiným bohům a sloužit jim. 10 Nechť nepláčete pro mrtvého a nechť pro něho soustrast neprojevujete; plačte usedavě pro odešedšího, neboť ten se již nebude vracet a vidět zem svého příbuzenstva, 11 neboť Hospodin takto řekl o Šallúmovi, synu Jóšijjáhúa, králi Júdovu, který kraloval místo Jóšijjáhúa, svého otce, jenž vyšel z tohoto místa: Nebude se tam již vracet, 12 nýbrž v místě, kam ho odvedli, musí umřít, takže tuto zem již vidět nebude. 13 Běda budujícímu svůj dům s nespravedlností a své horní pokoje s neprávem, jenž na svého bližního uvaluje službu zdarma a jeho plat mu nedává, 14 jenž říká: Buduji si rozměrný dům a prostranné horní pokoje; a prolamuje si v něm okna, a je to obloženo cedrovým dřevem a nátěrem červení. 15 Zda kraluješ, abys ty horlil o vynikání cedrovým dřevem? Zda tvůj otec nejedl a ne pil? Ale uskutečňoval právo a spravedlnost - tehdy mu bylo dobře; 16 rozsuzoval soudní věc sužovaného a nemajetného - tehdy bylo dobře. Zda to ne bylo poznání mne - prohlášeno Hospodinem -? 17 Ale tvé oči a tvé srdce není než pro tvůj nespravedlivý zisk a pro nevinnou krev k prolévání a pro útisk a pro zkrušování k páchání. 18 Proto Hospodin takto řekl o Jehójákímovi, synu Jóšijjáhúovu, králi Júdovu: Nebudou ho oplakávat: Ach, můj bratře, a ach, má sestro! Nebudou ho oplakávat: Ach, pane, a ach, jeho veličenstvo! 19 Bude pohřbíván pohřbem osla, odvlečením a vyhozením z druhé strany bran Jerúsaléma. 20 Zlez Levánón a křič a v Bášánu vy dej svůj hlas, a křič od Avárím, neboť všichni milující tě jsou rozdrceni! 21 Mluvíval jsem k tobě v tvé bezstarostnosti; říkala jsi: Nechci slyšet; toto byla tvá cesta od tvého mládí, že jsi neposlouchala na můj hlas. 22 Všechny tvé pastýře bude spásat vítr a milující tě půjdou v zajetí; ano, tehdy budeš zostuzována a zastydíš se za všechno své zlo. 23 Má bydlící na Levánónu, má uhnízděná mezi cedry, jak budeš hodna politování při příchodu bolestí na tebe, svíjení jako rodičky! 24 Jako že jsem živ já, prohlášeno Hospodinem, byť byl Konjáhú, syn Jehójákímův, král Júdův, pečetním prstenem na mé pravé ruce, přece bych tě odtamtud strhával, 25 a no, chci tě vy dat v ruku hledačů tvého žití a v ruku těch, před jichž tváří jsi ty pln hrůzy, totiž v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu, a v ruku Kasdím, 26 a odmrštit tebe i tvou matku, jež tě porodila, na jinou zem, kde jste se nenarodili, a tam budete muset umřít, 27 a na zem, kam oni povznášejí své duše k návratu tam, tam se vracet nebudou. 28 Zda je tento člověk, Konjáhú, čímsi bezcenným, rozbitým? Nádobou-li, v ní ž není záliby? Proč byli odmrštěni, on i jeho símě, a vyhozeni na zem, jíž neznají? 29 Země, země, země, slyš slovo Hospodinovo! 30 Takto řekl Hospodin: Zapište tohoto člověka jako bezdětného, muže, jemuž se v jeho dnech nebude dařit, neboť nikomu z jeho semene se nebude moci podařit, aby seděl na trůně Dávidově a vládl ještě v Júdovi.