Jeremiah 16
1 A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
2 Nebudeš si brát ženu, aniž budeš mít syny a dcery v tomto místě,
3 neboť takto řekl Hospodin o synech a o dcerách, jež se rodí v tomto místě, a o jejich matkách, jež je rodí, a o jejich otcích, již je plodí v této zemi:
4 Budou umírat smrtelnými neduhy, nebudou oplakáváni a ni pohřbíváni, budou za hnůj na tváři půdy; budou docházet konce mečem a hladem a jejich mrtvoly se stanou potravou ptactvu nebes a zvěři země.
5 Hospodin tedy řekl takto: Nechť nevstupuješ v dům křiku a nechť nechodíš k oplakávání a nechť jim neprojevuješ soustrast, neboť odejmu z blízkosti tohoto lidu svůj pokoj, prohlášeno Hospodinem, laskavost i slitování,
6 a velicí i malí v této zemi pomřou, nebudou pohřbíváni, aniž pro ně budou plakat ani se řezat ani se vyholovat pro ně,
7 aniž pro ně budou při truchlení lámat k utěšování někoho nad mrtvým, aniž je budou napájet číší útěchy nad otcem někoho a neb nad matkou někoho.
8 Aniž budeš vstupovat v dům hostiny k sedění s nimi k jedení a k pití,
9 neboť Hospodin zástupů, Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já, chystám se dát přestat z tohoto místa před vašima očima a ve vašich dnech hlas u jásotu a hlas u radosti, hlas u ženicha a hlas u nevěsty.
10 A až budeš všechna tato slova oznamovat tomuto lidu, bude se dít, že k tobě řeknou: Nač Hospodin proti nám mluvil o všem tomto velikém neštěstí, a co je naší nepravostí a co je naším hříchem, jímž jsme zhřešili vůči Hospodinu, našemu Bohu?
11 I budeš k nim říkat: Protože mě vaši otcové opustili, prohlášeno Hospodinem, a jali se chodit za jinými bohy a sloužit jim a klanět se jim, a mne opustili a mého zákona přestali dbát;
12 a vy jste se v počínání zachovali hůře než vaši otcové, neboť, hle vás, chodíte každý za umíněností svého zlého srdce bez obracení sluchu ke mně;
13 i chci vás odmrštit z povrchu této země na zem, již neznáte vy a ni vaši otcové, a ť tam za dne i v noci sloužíte jiným bohům, kde vám nebudu prokazovat milost.
14 Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy se již nebude říkat: Jako že je živ Hospodin, jenž vyvedl děti Isráélovy ze země Egypta,
15 nýbrž: Jako že je živ Hospodin, jenž vyvedl děti Isráélovy ze země severu a ze všech zemí, kam je zahnal, neboť je budu zpět přivádět na půdu, již jsem dal jejich otcům.
16 Hle, já, chystám se poslat pro mnoho rybářů, prohlášeno Hospodinem, a ť je vyrybaří, a potom chci poslat pro mnoho lovců, a ť je vyloví z povrchu každé hory a z povrchu každého pahrbku a z rozštěpů skalisk.
17 Vždyť na všech jejich cestách jsou mé oči, ony nejsou skryty před mou tváří, aniž jsou zpřed mých očí schovány jejich nepravosti,
18 i chci nejprve dvojnásob odplatit jejich nepravost a jejich hřích, pro jejich znesvěcení mé země mrtvolami svých hnusností, že mé dědictví naplnili svými ošklivostmi.
19 Hospodine, má sílo a má posilo, mé útočiště v den úzkosti, k tobě budou přicházet národy od posledních končin země a budou říkat: Naši otcové zdědili jen klam, nicotu; v tom není nic prospěšného;
20 zda si může člověk hotovit bohy? Vždyť to ne jsou bohové!
21 Proto hle, já, chystám se dát jim poznat, tentokrát jim budu dávat poznat svou ruku a svou moc, a ť vědí, že mé jméno je Hospodin.