Bible

1 Odkud se mezi vámi berou boje a odkud hašteření? Ne -li odtud: z vašich rozkoší, jež válčí ve vašich údech? 2 Toužíte a nemáte; vraždíte a řevníte a nemůžete se domoci; hašteříte se a bojujete; nemáte, protože si nevyprošujete; 3 prosíte a nedostáváte, protože si vyprošujete zlovolně, abyste to utratili v svých rozkoších. 4 Cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdokoli si tedy umíní být přítelem světa, uvádí se v postavení nepřítele Božího. 5 Zdali myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Směřuje prahnutí Ducha, jenž se v nás usídlil, k závisti? 6 Přesto dává větší milost - proto praví: Pyšným klade Bůh odpor, pokorným však dává milost. 7 Podřiďte se tedy Bohu, vzepřete se ďáblu, i prchne od vás; 8 přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám. Umyjte ruce, hříšníci, a očisťte srdce, vy, kteří jste dvojité mysli; 9 pociťte svou bídu a dejte se do hořekování a pláče; váš smích nechť se převrátí v hoře a radost v skleslost; 10 pokořte se před PÁNEM a povýší vás. 11 Nemluvte proti sobě navzájem, bratři; kdo mluví proti bratru nebo svého bratra soudí, mluví proti zákonu a soudí zákon; soudíš-li však zákon, nejsi vykonavatel zákona, nýbrž soudce. 12 Zákonodárce a soudce je jeden, jenž může zachránit i zahubit; kdo však jsi ty, že toho, jenž je blízko, soudíš? 13 Nuže nyní, vy, kteří říkáte: Dnes nebo zítra se odebereme do toho a toho města a strávíme tam rok a budeme obchodovat a nabudeme zisku - 14 vy, jimž není známo, co bude zítra, (jaký[pak] je váš život? Vždyť je to pára, jež se nakrátko objevuje a potom mizí,) 15 místo a byste říkali: Jestliže se Pánu zalíbí a dožijeme se, vykonáme i toto nebo ono. 16 Nyní se však chlubíte ve svém velikášství; veškerá taková chlouba je zlá. 17 Kdo tedy umí konat, co je správné, a nekoná, tomu je to hříchem.