1Moji bratři, ne s přijímáním osob mějte víru v našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy.
2Jestliže totiž do vaší synagogy vstoupí muž se zlatým prstenem, v skvělém úboru, a vstoupí i chudý v úboru zašpiněném,
3a vy pohledíte na toho, jenž na sobě má ten skvělý úbor, a řeknete: Ty seď zde pohodlně, a tomu chudému řeknete: Ty se postav tam anebo seď zde pod mou podnož í -
4neučinili jste mezi sebou rozdíl a ne stali jste se soudci se zlými myšlenkami?
5Poslyšte, moji milovaní bratři: Nevyvolil si Bůh ty, kdo jsou vzhledem k světu chudí, za bohaté ve víře a dědice království, jež přislíbil těm, kdo ho milují?
6Vy jste však chudého zneuctili! Nepáší na vás násilí boháči a ne vláčejí vás k soudům oni?
7Nerouhají se oni krásnému jménu, jehož dovolávání nad vámi nastalo?
8Plníte-li ovšem královský zákon podle Písma: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe, jednáte správně,
9přijímáte-li však osobu, dopouštíte se hříchu a od zákona jste usvědčováni jako přestupníci.
10Kdokoli totiž dodrží celý zákon a v jedné věci klopýtne, stal se vinným stran všech;
11vždyť ten, jenž řekl: Nebudeš cizoložit, řekl také: Nebudeš vraždit; jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem zákona.
12Mluvte tak a jednejte tak jako tací, kteří máte být souzeni zákonem svobody;
13ano, soud bez smilování tomu, kdo smilování neprokázal; smilování se nad soud povznáší.
14Co platno, moji bratři, jestliže někdo říká, že má víru, nemá však činů? Což ho ta víra může zachránit?
15Vždyť jestliže bratr nebo sestra jsou nazí a v nedostatku denní stravy
16a někdo z vás jim řekne: Jděte v pokoji, hleďte se zahřát a nasytit, nedáte jim však potřeb těla, co je to platno?
17Tak je i víra, nenese-li s sebou činy, sama o sobě mrtvá.
18Ale někdo řekne: Ty máš víru a já mám činy. Ukaž mi svou víru bez činů a já ti svou víru ukáži ze svých činů.
19Ty věříš, že Bůh je jeden - vedeš si správně; věří i démonové, a chvějí se.
20Chceš však poznat, ó prázdný člověče, že víra bez činů je mrtvá?
21Nebyl Abraham, náš otec, ospravedlněn na základě činů, když Isáka, svého syna, obětoval na oltáři?
22Chápeš, že víra napomáhala jeho činům a že skrze činy dospěla víra k dokonalosti,
23i bylo splněno Písmo, jež praví: A Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo započítáno k spravedlnosti, i byl nazván Božím přítelem.
24Vidíte, že člověk je ospravedlňován na základě činů a nejen na základě víry.
25Nebyla však podobně na základě činů ospravedlněna i Raab, nevěstka, když přijala a jinou cestou vypustila posly?
26Ano, jako je tělo bez ducha mrtvé, právě tak je i víra bez činů mrtvá.