Isaiah 65
1 Dal jsem se vyhledat netázavším se, dal jsem se najít nehledavším mě, řekl jsem: Hle, já, hle, já, k národu nenazývajícímu se mým jménem;
2 po celý den jsem své ruce rozprostíral k vzdorovitému lidu, k těm, kdo chodí nedobrou cestou za svými myšlenkami,
3 lidu těch, kdo mě před mou tváří ustavičně dráždí, obětujíce v zahradách a zakuřujíce na vepřovicích,
4 kdo sedávají mezi hroby a nocují v utajovaných místech, kdo jedí maso vepřů a v jejich ž nádobách je polévka z ošklivostí,
5 kdo říkají: Stůj sám o sobě, ke mně se nesmíš přibližovat, neboť jsem ti svatý. Tito jsou kouřem v mých chřípích, ohněm planoucím po celý den.
6 Hle, před mou tváří je psáno: Nebudu mlčet, nýbrž odplatím, a no, odplatím do jejich záňadří
7 vaše nepravosti a nepravosti vašich otců zároveň, řekl Hospodin, kteří zakuřovali na horách a tupili mě na pahrbcích, proto nejprve do jejich záňadří odměřím jejich odměnu.
8 Takto řekl Hospodin: Jako když se shledává v hroznu mošt a řekne se: Neměl bys jej ničit, neboť je v něm požehnání, tak budu činit vzhledem k svým nevolníkům k zamezení zničení všech,
9 a no, vyvádět z Jákóba símě a z Júdy dědice mých hor; to zdědí moji vyvolení a moji nevolníci se tam půjdou usazovat.
10 A Šárón se stane salaší drobného dobytka a údolí Áchór místem k ukládání skotu mého lidu, těch, kteří mě vyhledávali.
11 Vy však, opustivší Hospodina, zapomínající mé svaté hory, kdo strojíte stůl Gádovi a kdo naléváte kořeněné víno Menímu,
12 nuže, započítám vás pro meč a vy všichni se budete muset sklonit k popravě, protože když jsem volal, neodpovídali jste, když jsem mluvil, neslyšeli jste, nýbrž jste činili, co je v mých očích zlé, a zvolili jste si, v čem si nelibuji.
13 Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, moji nevolníci budou jíst a vy budete hladovět; hle, moji nevolníci budou pít a vy budete žíznit; hle, moji nevolníci se budou radovat a vy budete zostuzováni;
14 hle, moji nevolníci budou plesat blahem srdce a vy budete křičet pro utrpení srdce a skučet pro potření ducha.
15 A své jméno zanecháte mým vyvoleným ku proklínání, neboť Pán, Hospodin, tě usmrtí a svým nevolníkům bude dávat název jiným jménem,
16 takže kdo si bude v zemi žehnat, bude si žehnat při Bohu, Věrném, a kdo bude v zemi přísahat, bude přísahat při Bohu, Věrném, neboť dřívější úzkosti se zapomenou, a no, neboť se skryjí před mýma očima.
17 Vždyť hle, já, chystám se stvořit nová nebesa a novou zem, a ty první nebudou připomínány, aniž budou vystupovat na srdce.
18 Ale na věky věku se těšte a jásejte - co se já chystám stvořit! Ano, hle, já, chystám se stvořit Jerúsalém - jásot, a jeho lid - potěšení!
19 A budu jásat v Jerúsalémě a těšit se ve svém lidu, aniž se v něm ještě bude slyšet hlas pláče a hlas nářku;
20 nebude odtamtud pocházet kojenec dní a ni stařec, jenž by své dni nemohl vyplnit, nýbrž stoletý, jenž bude umírat, bude mladík, a hříšníku stoletému bude zlořečeno.
21 I zbudují a obývat budou domy a vysadí vinice a budou jíst jejich ovoce.
22 Nebudou budovat, a by jiný obýval, nebudou vysazovat, a by jiný jedl, neboť dní mého lidu bude jako dní stromu a moji vyvolení budou dílo svých rukou spotřebovávat.
23 Nebudou se naprázdno unavovat, aniž budou rodit pro neštěstí, neboť oni jsou símě požehnaných Hospodinových, a jejich potomci s nimi.
24 A bude se dít, dříve než budou volat, že já budu odpovídat, ještě budou mluvit a já budu slyšet.
25 Vlk a jehňátko se budou spolu pást a lev bude jako skot žrát slámu, a had - jeho pokrmem bude prach; na mé svaté hoře nikde nebudou moci ublížit ani zkazit, řekl Hospodin.