1Hle, ruka Hospodinova není příliš krátká na vysvobození, aniž je jeho ucho příliš tupé na vy slyšení,
2nýbrž přehradami mezi vámi a mezi vaším Bohem se staly vaše nepravosti a vaše hříchy příliš zakryly Tvář před vámi, než aby mohl vy slyšet.
3Vždyť vaše dlaně jsou poskvrněny krví a vaše prsty nepravostí, vaše rty mluví lež, váš jazyk blábolí zvrácenost;
4není volajícího o spravedlnost a není soudícího se podle pravdy - spočívání důvěrou na nicotě a vyslovování klamu, otěhotňování útiskem a rození špatnosti!
5Vysezují vejce kobry a setkávají vlákna pavouka; kdo bude jíst z jejich vajec, bude muset umřít, a rozmáčknuté? Vylézat bude brejlovec.
6Jejich vlákna nebudou na roucho, aniž se budou moci svými výrobky přikrýt; jejich výrobky jsou výrobky špatnosti a v jejich dlaních je působení násilí,
7jejich nohy běží k zlu, a no, spěchají k vylévání nevinné krve, jejich myšlenky jsou myšlenky špatnosti, na jejich drahách zkáza a zdrcení,
8neznají cestu pokoje a v jejich kolejích není práva a své pěšiny si převrátili, kdokoli v tom kráčí, pokoje nepozná.
9Proto se od nás právo vzdálilo, aniž nás dochází spravedlnost, čekáme na světlo a hle, tma, na jasný svit - chodíme v hlubokých tmách,
10jako slepí se chceme dotápat stěny, a no, tápeme, jako by nebylo očí, o polednách klopýtáme jako za soumraku, mezi blahobytnými jsme jako mrtví.
11My všichni bručíme jako medvědi a bolestně vrkáme jako holubi; čekáme na právo a není ho, na vysvobození - daleké je od nás,
12neboť se před tebou rozmnožila naše přestoupení a proti nám vypovídají naše hříchy, neboť naše přestoupení jsou s námi a naše nepravosti - známe je:
13Přestupování a lhaní proti Hospodinu a odstupování zpět od následování našeho Boha, mluvení o útisku a odpadnutí, otěhotňování slovy lži a jich pronášení ze srdce.
14A právo bylo zatlačeno vzad a spravedlnost stojí z daleka, neboť pravda na prostranství klesla a poctivost nemůže vstupovat;
15a no, pravda se stala pohřešovanou, a kdo se od zla odvrátí, vystavuje se vyloupení. To Hospodin viděl a v jeho očích se ukázalo zlým, že není práva,
16a no, viděl, že nikoho není, a podivil se, že není přímluvce, vysvobodit mu tedy umožnila jeho paže, a jeho spravedlnost, ta ho podepřela,
17i vzal spravedlnost na sebe jako pancíř a na svou hlavu přílbu vysvobození, a za úbor na sebe vzal pomstu, a jako pláštěm se oděl horlivostí;
18přiměřeně skutkům, přiměřeně bude odplácet, popuzením svým protivníkům, odvetou svým nepřátelům, ostrovům bude odvetou odplácet.
19I budou od západu mít v úctě jméno Hospodinovo a od vzcházení slunce jeho slávu; když bude jako řeka přicházet protivník, rozežene se proti němu Duch Hospodinův
20a k Cijjónu přijde Výkupce, i k zanechávajícím přestoupení v Jákóbovi - prohlášeno Hospodinem.
21A já - má smlouva s nimi je toto, řekl Hospodin: Můj Duch, jenž je na tobě, a má slova, jež jsem vložil v tvá ústa, nebudou mizet z úst tvých an i z úst tvého semene an i z úst semene tvého semene, řekl Hospodin, od nynějška a navždy.