Bible

1 Volej hlasitě, nechť nepolevuješ, zvyš svůj hlas jako trouba, a oznam mému lidu jejich přestoupení, a no, domu Jákóbovu jejich hříchy, 2 a č mě den co den vyhledávají a znalost mých cest oblibují jako národ, jenž vykonává spravedlnost a neopouští právo svého Boha, žádají ode mne spravedlivé předpisy, oblibují přibližování k Bohu: 3 Nač se postíme, když nevidíš, pokořujeme svou duši, když si nevšímáš? Hle, v den vašeho postu uspokojujete své přání a proháníte všechny své dělníky; 4 hle, postíte se k vádě a hádce a k bití pěstí zlovůle; nepostíte se jako v den zaznívání vašeho hlasu na výsosti. 5 Zda je půst, jejž oblibuji, jako toto? Den člověkova pokořování sebe samého, zda k svěšování, jako rákos, své hlavy, a by si podestýlal pytlovinou a popelem? Zda chceš tomuto dávat název postu a dne blahovolného přijímání Hospodinem? 6 Zda půst, jejž oblibuji, ne ní toto: Uvolňovat pouta zlovůle, rozvazovat řemeny jha, zkrušované propouštět svobodné a každé jho aby ste přelamovali? 7 Zda ne lámat tvůj chléb hladovému a aby s chudé bloudící uváděl v dům, když uvidíš nahého, pak aby s ho přikryl a od svého masa aby ses neodtahoval? 8 Pak bude jako úsvit pronikat tvé světlo a spěšně bude pučet tvé hojení, před tvou tváří se bude ubírat tvá spravedlnost a tvým zadním vojem bude sláva Hospodinova. 9 Pak budeš volat a Hospodin bude odpovídat, budeš křičet o pomoc i bude říkat: Hle, já. Budeš-li zprostřed sebe odstraňovat jho, vztahování prstu a nedobré mluvení 10 a budeš podávat svůj pokrm hladovému a pokořenou duši budeš nasycovat, pak bude ve tmě vzcházet tvé světlo a tvá hluboká tma bude jako poledne. 11 A Hospodin tě bude ustavičně vodit a ve vyprahlých místech nasytí tvou duši a tvé kosti bude posilovat, i staneš se jako by zavlaženou zahradou a jako by zdrojem vod, jehož vody neselhávají. 12 A tvoji vybudují dávná rumiště, základy pokolení a pokolení budeš vztyčovat, i dostane se ti názvu opravovatele průlomů, obnovovatele pěšin k bydlení. 13 Jestliže budeš svou nohu pro sobotu od vracet od uskutečňování své záliby v můj svatý den a dáš sobotě název slasti, pro svatost Hospodinovu hodné cti, a budeš ji ctít místo uskutečňování svých cest, místo uspokojování svého přání a mnohého mluvení, 14 pak budeš svou slast nacházet na Hospodinu, i budu tě vozit nad výšinami země a krmit tě dědictvím Jákóba, tvého otce, neboť promluvila ústa Hospodinova.