Bible

1 Takto řekl Hospodin: Kde je toto - listina rozluky vaší matky, jíž jsem ji odeslal? Nebo kdo z mých věřitelů je ten, komu jsem vás prodal? Hle, prodali jste se svými nepravostmi a pro vaše přestoupení byla vaše matka odeslána! 2 Proč, když jsem přišel, nebylo nikoho, volal jsem a nebylo odpovídajícího? Zda je vskutku má ruka příliš krátká na osvobození, a není-li ve mně síly k vyproštění? Hle, svým pokáráním působím vysychání moře, řeky činím pustinou, jejich ryby páchnou z nedostatku vody a mrou žízní, 3 nebesa oblékám v černotu a jejich přikrývkou činím pytlovinu. 4 Pán, Hospodin, mi dal jazyk učených, abych věděl, jak slovem občerstvit vysíleného, probouzí, - jitro za jitrem, - probouzí mi ucho, abych slyšel jako ti učení. 5 Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já jsem se nezachoval neposlušně; neodstoupil jsem zpět; 6 svůj hřbet jsem vy dal bijícím a svá líce rvoucím, svou tvář jsem neskryl před hanobeními a slinou. 7 A le Pán, Hospodin, mi pomáhá, proto nepocítím hanby, proto jsem vystavil svou tvář jako křemen a vím, že nemusím být zostuzen. 8 Můj Ospravedlnitel je blízek; kdo se bude se mnou přít? Můžeme se spolu postavit; kdo je mým pohaněčem k soudu? Nechť se ke mně přibližuje! 9 Hle, pomáhá mi Pán, Hospodin - kdo je ten, jenž mě chce odsoudit? Hle, oni všichni musejí jako roucho zchátrat; bude je žrát mol. 10 Kdo mezi vámi má Hospodina v úctě, poslouchá na hlas jeho Služebníka? Kdo chodí v tmách a nemá jasna, nechť důvěřuje ve jméno Hospodinovo a opírá se o svého Boha; 11 hle, vy všichni zaněcující oheň, vystrojující se pochodněmi, choďte v záři svého ohně a mezi pochodněmi, jež jste zapálili! Z mé ruky se vám do stane tohoto: Budete uléhat v strast.