1Potěšujte, potěšujte můj lid, praví váš Bůh;
2mluvte k srdci Jerúsaléma a volejte na něj, že se vyplnila jeho povinná služba, že jeho nepravost je splacena, neboť dostal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všechny své hříchy.
3Hlas volá, v pustině: Připravujte cestu Hospodinovu, narovnávejte ve stepi silnici našemu Bohu!
4Každá průrva se musí zvyšovat a každá hora i pahrbek, ty se musejí snižovat, a co je hrbolaté, musí se stávat rovinou a krabatiny rovnou zemí;
5a bude se sláva Hospodinova zjevovat a všechno maso pospolu bude pozorovat, že promluvila ústa Hospodinova.
6Hlas praví: Volej! I pravil: Co mám volat? Všechno maso je tráva a všechna jeho dobrota jako květ pole;
7tráva seschne, květ uvadne, jakmile na něj vítr Hospodinův zavane; věru, trávou je lid -
8tráva seschne, květ uvadne, a le slovo našeho Boha zůstává navždy.
9Vystup si na vysokou horu, Cijjóne, nositeli dobré zvěsti, mocně zvyš svůj hlas, Jerúsaléme, nositeli dobré zvěsti, zvyš, nemusíš se bát, říkej městům Júdovým: Hle, váš Bůh,
10hle, Pán, Hospodin, přichází jako Silný, jeho paže bude pro něho vládnout; hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před jeho tváří!
11Jako pastýř bude pást své stádo, svou paží bude jehňata shromažďovat a ve své náruči nosit a kojící opatrovat.
12Kdo ve své hrsti měřením obsáhl vody a pídí odměřil nebesa a v odměrku pojal prach země a hory zvážil na mincíři a pahrbky na vahách?
13Kdo odměřil Ducha Hospodinova a může ho jako jeho rádce uvědomovat?
14S kým se radil, a by ho uváděl v porozumění a vyučoval ho stran stezky práva a vyučoval ho poznání a uvědomoval ho o cestě obezřetnosti?
15Hle, národy platí za kapku od okovu a za prášek na vahách; hle, ostrovy nadzvedá jako částici prachu.
16A ni Levánónu by nebylo dost k podpálení, a ni jeho zvěře by nebylo dost k vzestupné oběti;
17všechny národy před ním - jako by jich nebylo, platí vůči němu méně než nic a pustota.
18Ke komu tedy chcete připodobňovat BOHA a jakou podobu chcete k němu přirovnávat?
19Řemeslník slije sochu a zlatník ji pobíjí zlatem a přitavuje řetízky ze stříbra;
20kdo je zchudlý na oběť věnování, vybírá si dřevo, jež netrouchniví, hledá si zručného řemeslníka k pořízení sochy, jež by se neviklala. -
21Zda nevíte? Zda neslyšíte? Zda vám nebylo oznamováno od počátku? Zda jste nepochopili základy země?
22Hle, ten, jenž trůní nad klenbou země, takže její obyvatelé jsou jako kobylky, jenž roztahuje nebesa jako závoj a rozpíná je jako stan k bydlení,
23jenž knížata obrací v nic, soudce země činí pustotou!
24Sotva jsou zasazeni, sotva jsou zaseti, sotva se jejich sazenice v zemi zakoření, a již na ně zaduje, takže seschnou a vichřice je od náší jako slámu.
25Ke komu mě tedy chcete připodobňovat a neb komu mám být roven? Praví Svatý.
26Povzneste své oči vysoko a vizte: Kdo tyto věci stvořil, jenž vyvádí jejich zástup podle počtu, jménem je všechny povolává rozsáhlostí moci, neboť je mohutný silou; žádné nechybí.
27Nač pravíš, Jákóbe, a no, tak mluvíš, Isráéli: Má cesta je před Hospodinem skryta a mé právo před mým Bohem pomíjí?
28Zda jsi nezvěděl, neuslyšel-lis, že Bůh věčnosti, Hospodin, Stvořitel končin země, neumdlévá, aniž se unavuje? Není vyzpytování jeho rozumnosti;
29dává sílu umdlenému a nemajícímu moci rozmnožuje zdatnost.
30I mladíci umdlévají a unavují se a jinochové bezmocně klopýtají,
31a le doufající v Hospodina obnovují sílu; vznášejí se perutí jako orlové - běží, aniž se unavují, kráčejí, aniž umdlévají.