Bible

1 Potěšujte, potěšujte můj lid, praví váš Bůh; 2 mluvte k srdci Jerúsaléma a volejte na něj, že se vyplnila jeho povinná služba, že jeho nepravost je splacena, neboť dostal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všechny své hříchy. 3 Hlas volá, v pustině: Připravujte cestu Hospodinovu, narovnávejte ve stepi silnici našemu Bohu! 4 Každá průrva se musí zvyšovat a každá hora i pahrbek, ty se musejí snižovat, a co je hrbolaté, musí se stávat rovinou a krabatiny rovnou zemí; 5 a bude se sláva Hospodinova zjevovat a všechno maso pospolu bude pozorovat, že promluvila ústa Hospodinova. 6 Hlas praví: Volej! I pravil: Co mám volat? Všechno maso je tráva a všechna jeho dobrota jako květ pole; 7 tráva seschne, květ uvadne, jakmile na něj vítr Hospodinův zavane; věru, trávou je lid - 8 tráva seschne, květ uvadne, a le slovo našeho Boha zůstává navždy. 9 Vystup si na vysokou horu, Cijjóne, nositeli dobré zvěsti, mocně zvyš svůj hlas, Jerúsaléme, nositeli dobré zvěsti, zvyš, nemusíš se bát, říkej městům Júdovým: Hle, váš Bůh, 10 hle, Pán, Hospodin, přichází jako Silný, jeho paže bude pro něho vládnout; hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před jeho tváří! 11 Jako pastýř bude pást své stádo, svou paží bude jehňata shromažďovat a ve své náruči nosit a kojící opatrovat. 12 Kdo ve své hrsti měřením obsáhl vody a pídí odměřil nebesa a v odměrku pojal prach země a hory zvážil na mincíři a pahrbky na vahách? 13 Kdo odměřil Ducha Hospodinova a může ho jako jeho rádce uvědomovat? 14 S kým se radil, a by ho uváděl v porozumění a vyučoval ho stran stezky práva a vyučoval ho poznání a uvědomoval ho o cestě obezřetnosti? 15 Hle, národy platí za kapku od okovu a za prášek na vahách; hle, ostrovy nadzvedá jako částici prachu. 16 A ni Levánónu by nebylo dost k podpálení, a ni jeho zvěře by nebylo dost k vzestupné oběti; 17 všechny národy před ním - jako by jich nebylo, platí vůči němu méně než nic a pustota. 18 Ke komu tedy chcete připodobňovat BOHA a jakou podobu chcete k němu přirovnávat? 19 Řemeslník slije sochu a zlatník ji pobíjí zlatem a přitavuje řetízky ze stříbra; 20 kdo je zchudlý na oběť věnování, vybírá si dřevo, jež netrouchniví, hledá si zručného řemeslníka k pořízení sochy, jež by se neviklala. - 21 Zda nevíte? Zda neslyšíte? Zda vám nebylo oznamováno od počátku? Zda jste nepochopili základy země? 22 Hle, ten, jenž trůní nad klenbou země, takže její obyvatelé jsou jako kobylky, jenž roztahuje nebesa jako závoj a rozpíná je jako stan k bydlení, 23 jenž knížata obrací v nic, soudce země činí pustotou! 24 Sotva jsou zasazeni, sotva jsou zaseti, sotva se jejich sazenice v zemi zakoření, a již na ně zaduje, takže seschnou a vichřice je od náší jako slámu. 25 Ke komu mě tedy chcete připodobňovat a neb komu mám být roven? Praví Svatý. 26 Povzneste své oči vysoko a vizte: Kdo tyto věci stvořil, jenž vyvádí jejich zástup podle počtu, jménem je všechny povolává rozsáhlostí moci, neboť je mohutný silou; žádné nechybí. 27 Nač pravíš, Jákóbe, a no, tak mluvíš, Isráéli: Má cesta je před Hospodinem skryta a mé právo před mým Bohem pomíjí? 28 Zda jsi nezvěděl, neuslyšel-lis, že Bůh věčnosti, Hospodin, Stvořitel končin země, neumdlévá, aniž se unavuje? Není vyzpytování jeho rozumnosti; 29 dává sílu umdlenému a nemajícímu moci rozmnožuje zdatnost. 30 I mladíci umdlévají a unavují se a jinochové bezmocně klopýtají, 31 a le doufající v Hospodina obnovují sílu; vznášejí se perutí jako orlové - běží, aniž se unavují, kráčejí, aniž umdlévají.