1Isráél je bující réva, ovoce nasazuje sobě; podle množství svého ovoce zřídil množství oltářů, podle dobroty země dobrem dařili pamětní sloupy.
2Jejich srdce se rozdělilo; nyní ponesou svou vinu, on bude jejich oltáře rozbíjet, jejich pamětní sloupy porážet;
3ano, nyní budou říkat: Nemáme krále, neboť jsme neměli Hospodina v úctě, a král - co by pro nás mohl učinit?
4Vyslovovali slova křivým přísaháním při uzavírání smlouvy, takže jako jedovatá bylina na brázdách pole vypučí soud.
5Osídlenci Šómrónu budou mít strach o telata Béth-Ávenu, ano, jeho lid nad tím upadne v zármutek, i jeho popové, již nad tím jásali, nad slávou toho, neboť od nich odejde do vyhnanství;
6i ona bude přinášena Aššúrovi, dar svárlivému králi, Efrájim bude muset přijmout hanbu a Isráél bude mít ostudu ze svého rozhodnutí.
7Šómrón zhyne, jeho král bude jako tříska na tváři vody,
8a výšiny Ávenu, hřích Isráéle, budou vypleněny, na jejich oltářích bude vzcházet trní a bodláčí, i budou říkat horám: Přikryjte nás! a pahorkům: Padněte na nás!
9Ode dní Givey hřešíš, Isráéli, tam se zastavili, nestačil je v Givei dostihnout boj proti synům zločinu;
10až si budu přát, pak je budu trestat, i shrnou se proti nim národnosti za jejich připoutání k jejich dvěma nepravostem.
11A Efrájim je vycvičená jalovice, milující mlácení, já však přejdu přes půvab její šíje - chci Efrájima zapřáhnout, Júdá bude orat, Jákób mu bude vláčet.
12Rozsévejte si k spravedlnosti, žněte podle příkazu laskavosti, obdělejte si neobdělané, neboť je čas vyhledávat Hospodina, než bude přicházet, a by vám vštěpoval spravedlnost.
13Orali jste zlovůli, žali jste nepravost, jedli jste ovoce lži, neboť ses jal důvěřovat ve svou cestu, v množství svých siláků,
14i povstane mezi zástupy tvého lidu vřava a všechny tvé pevnosti budou pustošeny, jako Šalmanovo pustošení Béth-Arbelu v den bitvy - matky s dětmi byly rozráženy.
15Takto učiní Béth-Él vám z příčiny zla vašeho zla; za úsvitu král Isráélův bezpodmínečně zhyne.