Bible

1 Nuže, na těch věcech, o nichž je řeč, je hlavní toto: Máme za velekněze takového, jenž usedl na pravici trůnu veličenství v nebesích 2 jako vykonavatel služby svatých míst a pravého stanu, jejž zřídil PÁN [a] ne člověk. 3 Každý velekněz se přece ustanovuje k přinášení i darů i obětí; nutno tudíž, by i on něco měl, co by přinášel. 4 Ovšem pak by, kdyby byl na zemi, nebyl ani knězem, když zde jsou ti, kteří přinášejí dary podle zákona, 5 (tací, že slouží obraznému znázornění a stínu nebeských věcí podle toho, jak byl vnuknutím poučen Mojžíš, maje hotovit stan - hleď, dí přece, bys všechny věci provedl podle vzoru, jenž ti byl ukázán na hoře;) 6 nyní však došel výtečnější služby, jelikož je i prostředníkem lepší úmluvy, jež je uzákoněna na základě lepších příslibů. 7 Kdyby přece ona první byla bez závady, nehledalo by se místo pro druhou; 8 shledáváť závadu, když jim praví: Hle, přicházejí dni, praví PÁN, a sjednám vzhledem na dům Israélův a vzhledem na dům Júdův novou úmluvu, 9 ne podle té úmluvy, již jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem se chopil jejich ruky, bych je vyvedl z egyptské země, protože oni v té mé úmluvě nesetrvali a mně na nich přestalo záležet, praví PÁN; 10 protože úmluva, již si po oněch dnech s domem Israélovým umluvím, bude tato, praví PÁN: Klada své zákony do jejich myslí, napíši je i na jejich srdce, i budu jim za Boha a oni mi budou za lid. 11 A nikterak nebudou každý svého spolu občana a každý svého bratra vyučovat, říkajíce: Poznej PÁNA, protože mě všichni budou znát sami od sebe, od malého [mezi nimi ] po velikého mezi nimi; 12 protože budu milostiv jejich nepravostem a nikdy již nevzpomenu na jejich hříchy a na jejich bezzákonnosti. 13 Tím, že praví: novou, uznal první za starou; co však stárne a věkem schází, je blízké zániku.