Genesis 43
1 A le hlad v zemi byl tíživý,
2 a jak dojedli obilí, jež dopravili z Egypta, stalo se, že k nim jejich otec řekl: Jděte zase, nakupte nám trochu pokrmu.
3 A Júdá k němu pronesl výrok: Ten muž k nám velmi důrazně prohlásil výrokem: Nebudete vidět mou tvář, leč s vámi bude váš bratr.
4 Jsi-li ochoten propustit našeho bratra s námi, chceme sestoupit a pokrmu ti nakoupit,
5 a však nejsi-li ochoten ho propustit, nebudeme sestupovat, protože ten muž k nám řekl: nebudete vidět mou tvář, leč s vámi bude váš bratr.
6 A Isráél řekl: Proč jste mi učinili zle prozrazením tomu muži, že ještě máte bratra?
7 I řekli: Ten muž se na nás a na naši rodinu podrobně dotazoval výrokem: Zda je ještě živ váš otec? zda máte bratra? I podali jsme mu zprávu podle smyslu těchto slov. Zda jsme vůbec mohli vědět, že bude říkat: Dopravte svého bratra dolů?
8 A Júdá k Isráélovi, svému otci, řekl: Pošli toho hocha se mnou, i budeme moci vstát a jít, a ť zůstáváme i my i ty i naše drobotina naživu a neumíráme.
9 Já budu za něho ručit, budeš ho moci požadovat z mé ruky; jestliže ho k tobě nedopravím, a by ch ho mohl před tvou tvář postavit; pak budu vůči tobě po všechny dni vinen hříchem.
10 Vždyť kdybychom nebyli otáleli, věru bychom se nyní již dvakrát byli vrátili.
11 A Isráél, jejich otec, k nim řekl: Je -li tedy tomu tak, učiňte toto: naberte ve své nádoby z nejlepšího výnosu země a tomu muži dolů zaneste dar: trochu balzámu a trochu medu, vonného koření a ladana, pistaciových ořechů a mandlí.
12 A vezměte ve svou ruku dvoje peníze, a ty peníze vrácené v otvoru vašich vaků ve své ruce vraťte, snad to byl omyl.
13 A svého bratra vezměte a vstaňte, jděte zase k tomu muži;
14 a BŮH, Všemocný, kéž vám dává slitování před tváří toho muže, a ť vám propustí vašeho druhého bratra i Benjámína. A já, když budu o děti připraven, budu o děti připraven.
15 I vzali ti muži onen dar a dvoje peníze vzali v svou ruku, i Benjámína, a vstali a sestoupili do Egypt a a stanuli před tváří Josefovou.
16 A Josef Benjámína s nimi uviděl, i řekl tomu, jenž byl nad jeho domem: Uveď ty muže do domu a zabij zabíjačku a připrav, neboť ti muži budou o polednách jíst se mnou.
17 A ten muž učinil podle toho, co Josef řekl, i uvedl ten muž ty muže do Josefova domu.
18 A ti muži se ulekli, že byli uvedeni v Josefův dům, a řekli si: My jsme sem uváděni pro ty peníze vrátivší se prve v naše vaky, aby se mohli na nás sesypat a na nás se vrhnout a vzít nás za nevolníky i s našimi osly.
19 I přiblížili se k tomu muži, jenž byl nad Josefovým domem, a u vchod u do domu k němu promluvili
20 a řekli: Prosím, můj pane, dovolili jsme si prve sestoupit k nakoupení pokrmu,
21 a když jsme přišli do hostince, stalo se, že jsme otevřeli své vaky, a hle, peníze každého v otvoru jeho vaku, naše peníze ve své váze; i přinesli jsme je ve své ruce zpět
22 a donesli jsme dolů ve své ruce další peníze k nakoupení pokrmu. Kdo naše peníze v naše vaky vložil, nevíme.
23 I řekl: Pokoj vám, nemusíte se bát; váš Bůh a Bůh vašeho otce dal poklad ve vaše vaky. Vaše peníze ke mně došly. A vyvedl k nim Šimeóna;
24 a ten muž uvedl ty muže do Josefova domu a dal jim vodu, i umyli své nohy, a jejich oslům dal obrok.
25 A do Josefova příchodu o polednách připravili ten dar, neboť uslyšeli, že tam budou jíst chléb.
26 A když Josef přišel do domu, přinesli mu do domu dar, jenž byl v jejich ruce, i poklonili se mu k zemi.
27 I otázal se, zda se mají dobře, a řekl: Zda se má dobře váš otec, stařec, o němž jste promluvili? Zda on ještě žije?
28 A řekli: Tvému nevolníku, našemu otci, se vede dobře; on ještě žije. A schýlili hlavy a poklonili se.
29 I pozvedl své oči a uviděl Benjámína, svého bratra, syna své matky, a řekl: Zda je toto váš nejmladší bratr, o němž jste ke mně promluvili? A řekl: Nechť je ti Bůh přízniv, můj synu.
30 A Josef se spěšně - neboť se nad jeho bratrem vznítily jeho niterné city - jal hledat, kde by si mohl poplakat, i vešel do pokoje a poplakal si tam;
31 a umyl svou tvář a vyšel, i ovládl se a řekl: Předkládejte chléb!
32 I jali se předkládat jemu zvláště a jim zvláště a Egypťanům jedoucím s ním zvláště, neboť Egypťané nemohou jídat chléb s Hebrei, neboť ona věc je Egypťanům ošklivostí.
33 A seděli před jeho tváří, prvorozený podle svého prvorozenství a mladší podle svého mládí, i hleděli ti muži udiveně jeden na druhého.
34 A nosil i k nim porce z blízkosti jeho tváře a Benjámínova porce byla pětkrát hojnější než porce jich všech. I pili a opojili se s ním.