Genesis 37
1 A Jákób bydlel v zemi poutnictví svého otce, v zemi Kenáanu.
2 Toto jsou příběhy Jákóba. Josef byl ve věku sedmnácti let se svými bratry pastýřem při drobném dobytku a on sloužil se syny Bilhy a se syny Zilpy, žen svého otce, a Josef k jejich otci o nich přinášel špatné zprávy.
3 A Isráél Josefa miloval více než všechny své syny, neboť on mu byl synem stáří, a zhotovil mu tuniku s dlouhými rukávy.
4 A jeho bratři si všímali, že jeho otec ho miluje více než všechny jeho bratry, i nenáviděli ho a neuměli k němu pokojně promluvit.
5 A Josef dostal sen a oznámil jej svým bratrům, i jali se ho nenávidět ještě více,
6 neboť k nim řekl: Poslyšte, prosím, tento sen, jejž jsem dostal,
7 že jsme my, hle, vprostřed pole svazovali snopy; a hle, můj snop povstal a také zůstal vztyčen, a hle, vaše snopy byly okolo a mému snopu se jaly klanět.
8 A jeho bratři mu řekli: Zda budeš jako král nad námi kralovat? Což budeš jako vládce mezi námi vládnout? A pro jeho sny a pro jeho slova se ho jali ještě více nenávidět.
9 A dostal ještě další sen a vyrozprávěl jej svým bratrům, i řekl: Hle, ještě jsem dostal sen, a hle, klaněly se mi: slunce a měsíc a jedenáct hvězd.
10 A vyrozprávěl to svému otci a svým bratrům, a jeho otec se na něho osopil a řekl mu: Co tento sen, jejž jsi dostal? Zda vskutku máme přijít, já a tvá matka a tvoji bratři, klanět se ti k zemi?
11 A jeho bratři na něho žárlili, a le jeho otec si tu věc zapamatoval.
12 A jeho bratři odešli pást drobný dobytek svého otce v Šechemu;
13 a Isráél řekl k Josefovi: Zda tvoji bratři nepasou v Šechemu? Pojď, neboť tě k nim chci poslat. I řekl mu: Hle, já.
14 A řekl mu: Nuže, jdi, podívej se, zda se dobře vede tvým bratrům a zda se dobře vede drobnému dobytku, a přines mi zpět zprávu. I poslal ho z údolí Chevrónu; a přišel do Šechemu,
15 i zastihl ho jakýsi muž, když, hle, bloudil v poli; i otázal se ho ten muž výrokem: Co hledáš?
16 I řekl: Já hledám své bratry, oznam mi, prosím, kde oni pasou.
17 A ten muž řekl: Vzdálili se odtud, neboť jsem je uslyšel pravit: Pojďme do Dóthajnu. Josef tedy odešel za svými bratry a v Dóthajnu je našel.
18 I uviděli ho z daleka a dříve než se k nim mohl přiblížit, a zosnovali na něho úklad k jeho usmrcení.
19 A řekli si navzájem: Hle, přichází tento odborník na sny;
20 nuže nyní pojďte a můžeme ho zabít a hodit ho v jednu z cisteren a řekneme: Sežrala ho zlá zvěř, i budeme vidět, čím budou jeho sny.
21 A le uslyšel to Reúvén a vyprostil ho z jejich ruky, neboť řekl: Neubíjejme žití!
22 A Reúvén k nim řekl (za účelem jeho vyproštění z jejich ruky k jeho přivedení zpět k svému otci): Nesmíte prolévat krve; hoďte ho do této cisterny, jež je v pustině, a le ruku na něho nesmíte vztáhnout.
23 A jak Josef k svým bratrům přišel, stalo se, že Josefa svlékli z té tuniky, z té tuniky s dlouhými rukávy, jež byla na něm,
24 a vzali ho a hodili ho do té cisterny; a ta cisterna byla prázdná, vody v ní nebylo.
25 A usedli k pojedení chleba; i pozvedli svoje oči a uviděli, že hle, z Gileádu přichází karavana Jišmáélím a jejich velbloudi nesoucí vonná koření a balzám a ladanum, ubírajíce se dopravit to dolů do Egypta.
26 A Júdá k svým bratrům řekl: Co za užitek, když svého bratra budeme zabíjet a zatajíme jeho krev?
27 Pojďte a můžeme ho prodat Jišmáélím a nechť na něm není naše ruka, vždyť on je náš bratr, naše maso. A jeho bratři uposlechli.
28 A mimo se brali Midjáním, obchodníci, i vytáhli a vyzvedli Josefa z té cisterny a prodali Josefa Jišmáélím za dvacet šeklů stříbra, i zavedli Josefa do Egypta.
29 A Reúvén se vrátil k té cisterně, a hle, Josefa v cisterně nebylo; i roztrhl svá roucha
30 a vrátil se k svým bratrům a řekl: Ten malý - není ho, a já - kam já půjdu?
31 I vzali Josefovu tuniku a porazili chlupatce z koz a namočili tu tuniku v krvi,
32 i odeslali a dali zanést tu tuniku s dlouhými rukávy k svému otci se vzkazem: Tuto jsme našli, zjisti, prosím, zda to je tunika tvého syna čili nic.
33 I prohlédl ji a řekl: Tunika mého syna! Sežrala ho zlá zvěř - nepochybně byl Josef na kusy rozerván!
34 A Jákób roztrhl své šatstvo a na svá bedra vzal pytlovinu a projevoval zármutek nad svým synem mnoho dní.
35 I povstali všichni jeho synové a všechny jeho dcery k jeho utěšování, a le odmítal dát se potěšit a říkal: Neboť k svému synu truchliv budu sestupovat do šeólu. Tak ho jeho otec oplakával.
36 A ti Midjáním ho do Egypta prodali Pótifarovi, dvořanu faraonovu, veliteli osobní stráže.