1A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
2Synu člověka, prorokuj a řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Skučte: Oh! - o tom to dni,
3neboť je blízký den, a no, blízký je den Hospodinův, den oblačnosti, to bude čas národů,
4a v Egypt přijde meč a v Kúši nastane svíjení v bolesti při padání zabitých v Egyptě, i poberou jeho spoustu a jeho základy budou pobořeny,
5Kúš a Pút a Lúd a všechna ta směs a Kúv a děti země smlouvy budou s nimi mečem padat.
6Takto řekl Hospodin: A no, podporující Egypt padnou a zpupnost jeho síly klesne, od Migdólu po Sevénéh v něm budou mečem padat, prohlášeno Pánem, Hospodinem,
7a zpustnou vprostřed zpustlých zemí a jejich města se budou ocitat vprostřed měst obrácených v rumiště,
8a v mém uvedení ohně v Egypt poznají, že já jsem Hospodin, a ž všichni pomáhající mu budou rozdrceni.
9V onen den budou z přítomnosti mé tváře vycházet poslové na lodích k polekání bezstarostného Kúše, i nastane mezi nimi svíjení v bolesti jako v den Egypta, neboť hle, přichází!
10Takto řekl Pán, Hospodin: Budu působit i vymizení spousty Egypta rukou Nevúchadreccara, krále Bávelu;
11on a s ním jeho lid, ukrutníci z národů, budou přivedeni k hubení země a vytasí své meče proti Egyptu a naplní zem zabitými;
12i budu řeky činit suchem a zem prodávat v ruku zlých, a zem a její náplň budu pustošit rukou cizáků; promluvil jsem já, Hospodin.
13Takto řekl Pán, Hospodin: Budu i ničit neřádstva a působit vymizení model z Nófu, aniž ještě bude vládce ze země Egypta, i budu v zem Egypta vnášet hrůzu
14a pustošit Pathrós, a v Cóan vnesu oheň a v Nó vykonám soudy,
15a na Sín, pevnost Egypta, budu vylévat své popuzení a spoustu Nó budu vytínat,
16i vnesu v Egypt oheň, Sín se bude zoufale svíjet a Nó se bude do stávat k roztržení, a Nóf - denně protivníci.
17Jinoši z Ávenu a Pí-vesethu budou padat mečem a ona půjdou v zajetí,
18a v Techafnechésu se den zatmí při mém lámání tam jařem Egypta, a přestane v něm zpupnost jeho síly, a ono - bude je pokrývat oblak a jeho dcery půjdou v zajetí.
19Tak v Egyptě vykonám soudy, i poznají, že já jsem Hospodin.
20A v jedenáctém roce, v prvním měsíci, v sedmý den měsíce se stalo, že se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
21Synu člověka, zlomil jsem paži faraona, krále Egypta, a hle, nebude obvázána k umožnění zhojení, přiložením obinadla k obvázání jí k jejímu zesílení k chycení za meč.
22Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, já, jsem proti faraonovi, králi Egypta, a chci zlámat jeho paže, tu, jež je silná, i tu, jež je zlomena, a způsobit vy padnutí meče z jeho ruky
23a rozptýlit Egypťany mezi národy a rozehnat je po zemích,
24a posílit paže krále Bávelu a dát v jeho ruku svůj meč, a le paže faraonovy chci zlámat, takže bude před jeho tváří sténat sténáním smrtelně raněného,
25a když budu posilovat paže krále Bávelu a paže faraonovy budou klesat, poznají, že já jsem Hospodin, při mém dávání svého meče v ruku krále Bávelu, i napřáhne jej proti zemi Egypta,
26a Egypťany budu rozptylovat mezi národy a rozhánět je po zemích, i poznají, že já jsem Hospodin.