Bible

1 I řekl ke mně: Synu člověka, postav se na své nohy, a ť s tebou mohu promluvit. 2 A jak ke mně promluvil, vstoupil do mne Duch, i postavil jsem se na své nohy a uslyšel jsem mluvícího ke mně. 3 I řekl ke mně: Synu člověka, já tě posílám k synům Isráélovým, k národům těm, jež se bouří, kteří se vzbouřili proti mně, oni a jejich otcové se proti mně vzpírali až po sám tento den, 4 a synové jsou zarputilí tváří a tvrdí srdcem. Já tě k nim posílám, i musíš k nim říkat: Takto řekl Pán, Hospodin. 5 A oni, budou-li poslouchat či budou-li pomíjet, neboť oni jsou vzpurný dům, přece poznají, že se vprostřed nich vyskytl prorok. 6 A ty, synu člověka, nechť před nimi a ni před jejich slovy nepociťuješ bázeň, když s tebou budou pichláče a ostny a budeš se usídlovat ke štírům; nechť nepociťuješ bázeň před jejich slovy, a ni před jejich tváří nechť se neděsíš, ač oni jsou vzpurný dům, 7 nýbrž k nim budeš vyslovovat má slova, budou-li poslouchat či budou-li pomíjet, neboť vzpurnost, to jsou oni. 8 A le ty, synu člověka, slyš, co k tobě mluvím já, nechť se nestáváš vzpurností, jako ten vzpurný dům; rozevři svá ústa a sněz, co ti já dávám. 9 I pohleděl jsem, a hle, ruka ke mně vztažená, a hle, uvnitř svitek knihy, 10 i rozvinul jej před mou tváří, a on byl popsán, líc i rub, a na něm napsáno - žalozpěvy a vzdychání a „běda!“.