Bible

1 A v třicátém roce, ve čtvrtém měsíci, v pátý den měsíce, když jsem já byl vprostřed vyhnanectva u řeky Keváru, se stalo, že se otevřela nebesa a uviděl jsem Boží vidění. 2 V pátý den měsíce, - to byl pátý rok vyhnanství krále Jójáchína, - 3 se k Ezekiélovi, synu Búzího, jenž byl knězem v zemi Kasdím, u řeky Keváru zřetelně do stalo slovo Hospodinovo a byla tam nad ním ruka Hospodinova; 4 i pohleděl jsem, a hle, od severu přišel bouřlivý vichr, veliký oblak a vměšující se oheň a jas vůkol něho, a zprostřed něho jako by vzhled leštěného kovu, zprostřed toho ohně. 5 A zprostřed něho - podoba čtyř bytostí, a jejich vzezření bylo toto: Ony měly podobu lidskou 6 a každá měla čtvero tváří a každá z nich měla čtyři křídla 7 a jejich nohy - rovné nohy, a chodidla jejich nohou - chodidla noh telete a jiskřící vzhledem jako blýskavá mosaz, 8 a zespod jejich křídel ruce lidské po jejich čtyřech stranách, a na nich čtyřech jejich tváře a jejich křídla; 9 jejich křídla byla připojena k sobě navzájem, při své chůzi nezatáčeli, chodili každý ke směru své tváře; 10 a podoba jejich tváří: Tvář člověka, a napravo měli oni čtyři tvář lva, a nalevo měly ony čtyři tvář hovězího dobytčete; také měly ony čtyři tvář orla. 11 To byly jejich tváře; a jejich křídla se rozkládala odshora, ke každému byla dvě připojena od každého, a dvě zakrývala jejich těla; 12 i chodili každý ke směru své tváře; šli, kam Duch chtěl jít, nezatáčeli při své chůzi. 13 A podoba těch bytostí: Jejich vzezření bylo jako uhlíků z ohně, hořícího vzezřením jako pochodně; ten se mezi těmi bytostmi sem-tam kmital; a ten oheň měl jas, a z toho ohně vycházelo blýskání. 14 I ty bytosti při pobíhání a vracení se byly vzezřením jako blýskání. 15 A pohleděl jsem na ty bytosti, a hle, na zemi při těch bytostech, každému k jeho čtyřem tvářím, bylo jedno kolo; 16 vzezření těch kol a jejich sestrojení bylo jako vzhled chrysolitu, a ona čtyři měla jednu podobu, a jejich vzezření a jejich sestrojení bylo, že bylo kolo vprostřed kola. 17 Při svém chození chodila po jejich čtyřech stranách, nezatáčela při jejich chození. 18 Jejich loukotě, ty měly výšku, ty měly hrozný vzhled, a vůkol na nich čtyřech byly jejich loukotě plny očí; 19 a při chůzi těch bytostí šla kola vedle nich, a při vznášení těch bytostí od povrchu země se kola vznášela; 20 kamkoli hodlal jít Duch, tam šla, kam Duch chtěl jít, a kola se vznášela zároveň s nimi, neboť v kolech byl duch těch bytostí. 21 Při jejich chození chodila a při jejich stání stála a při jejich vznášení od povrchu země se zároveň s nimi vznášela kola, neboť v kolech byl duch těch bytostí. 22 A nad hlavami těch bytostí byla podoba oblohy, vzhledem jako hrůzný led, rozpjatá nad jejich hlavami odshora, 23 a pod tou oblohou jejich vzpřímená křídla, k sobě navzájem, každý měl dvě zakrývající jim a každý měl dvě zakrývající jim jejich těla. 24 A při jejich chůzi jsem slyšel zvuk jejich křídel, jako zvuk mnohých vod, jako hlas Všemocného, zvuk rámusu jako zvuk tábora; při svém stání svá křídla spouštěli, 25 a od povrchu oblohy, jež byla nad jejich hlavou, nastával zvuk, při jejich stání, když svá křídla spouštěli. 26 A odshora vůči obloze, jež byla nad jejich hlavou, byla, vzezřením jako kámen safír, podoba trůnu, a na té podobě trůnu podoba vzezřením jako člověk, na něm odshora; 27 i uviděl jsem, vzhledem jako leštěný kov, vzezřením jako oheň, vůkol něho dvorec, od vzezření jeho boků a vzhůru a od vzezření jeho boků a dolů, uviděl jsem jako by vzezření ohně, a vůkol to mělo jas. 28 Jako vzezření duhy, jež bývá v oblačnosti v den lijavce, tak ové bylo vzezření toho jasu vůkol; to bylo vzezření podoby slávy Hospodinovy. To jsem uviděl, i padl jsem na svou tvář a uslyšel jsem hlas mluvícího.