1A Mojžíš pásl drobný dobytek Jithróa, svého tchána, kněze Midjána; i zahnal drobný dobytek za pustinu a přišel k Boží hoře Chórévu.
2I ukázal se mu v plameni ohně zprostřed keře Anděl Hospodinův; i pohleděl, a hle, keř hořící ohněm, a le ten keř nebyl stráven.
3A Mojžíš si řekl: Nuže, musím zabočit, a ť vidím toto veliké vidění, proč ten keř nemůže shořet.
4A Hospodin uviděl, že zabočil pohledět, i zavolal Bůh na něho zprostřed keře a řekl: Mojžíši, Mojžíši! I řekl: Hle, já.
5A řekl: Nechť se sem nepřibližuješ; zuj své sandály ze svých nohou, neboť místo, na němž ty stojíš, - ono je svatou půdou.
6A řekl: Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abráhámův, Bůh Isákův a Bůh Jákóbův. A Mojžíš skryl svou tvář, neboť dostal strach před patřením na Boha.
7A Hospodin řekl: Věru jsem uviděl bídu mého lidu, jenž je v Egyptě, a uslyšel jsem jejich křik z příčiny jeho pohaněčů, neboť znám jeho bolesti,
8i sestoupil jsem vyprostit jej z ruky Egypťanů a dát mu vystoupit z oné země do země dobré a prostranné, do země přetékající mlékem a medem, do místa Kenáaního a Chittího a Emórího a Perizzího a Chivvího a Jevúsího.
9A nyní, hle, dospěl křik Isráélových dětí ke mně, a také jsem uviděl útlak, jímž je Egypťané utlačují;
10nyní tedy pojď, a ť tě mohu poslat k faraonovi, a vyveď můj lid, děti Isráélovy, z Egypta.
11A Mojžíš k Bohu řekl: Kdo jsem já, že mám jít k faraonovi a že mám vyvést Isráélovy děti z Egypta?
12I řekl: Vždyť budu s tebou, a toto ti bude znamením, že jsem tě poslal já: Až vyvedeš lid z Egypta, budete na této hoře obsluhovat Boha.
13A Mojžíš k Bohu řekl: Hle, když já přijdu k Isráélovým dětem a budu jim říkat: Poslal mě k vám Bůh vašich otců, řeknou mi: Co je jeho jménem? co k nim mám říci?
14A Bůh k Mojžíšovi řekl: Jsem, kým Jsem; a řekl: Takto musíš říci Isráélovým dětem: Poslal mě k vám Jsem.
15A ještě Bůh k Mojžíšovi řekl: Takto musíš říci k Isráélovým dětem: Poslal mě k vám Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abráhámův, Bůh Isákův a Bůh Jákóbův; toto je navždy mé jméno a toto je připomínka mne všem pokolením.
16Jdi a shromáždi Isráélovy starší a řekni k nim: Ukázal se mi Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abráhámův, Isákův a Jákóbův, s výrokem: Bedlivě jsem se jal sledovat vás i co se vám činí v Egyptě
17a řekl jsem: Povedu vás vzhůru z bídy Egypta do země Kenáaního a Chittího a Emórího a Perizzího a Chivvího a Jevúsího, do země přetékající mlékem a medem.
18I uposlechnou tvého hlasu, i musíš ty a Isráélovi starší vjít ke králi Egypta a musíte k němu říci: Setkal se s námi Hospodin, Bůh Hebreů; a nyní, prosím, nechť smíme odejít cestou tří dní v pustinu a Hospodinu, našemu Bohu, obětovat.
19A le já vím, že vás král Egypta nebude chtít nechat odejít, ani skrze silnou ruku;
20i budu vztahovat svou ruku a bít Egypt všemožnými svými divuplnými činy, jež v jeho středu budu uskutečňovat, a potom vás bude muset propustit.
21A tomuto lidu chci dát přízeň v očích Egypťanů, a když budete odcházet, stane se, že nebudete odcházet s prázdnou,
22neboť každá žena bude vyžadovat od své spolu obyvatelky a od návštěvnice svého domu náčiní ze stříbra a náčiní ze zlata a ošacení, i budete je moci navléci na své syny a na své dcery; a tak Egypťany oloupit.