Bible

1 Tehdy zpíval Mojžíš a Isráélovy děti Hospodinu tuto píseň, i pronesli výrok: Budu Hospodinu zpívat, neboť je slavně vyvýšen, koně a jeho jezdce hodil v moře. 2 Mou silou a zpěvem je Jáh, i stal se mi záchranou; on je můj BŮH, i budu ho oslavovat, Bůh mého otce, i budu ho velebit. 3 Hospodin je muž boje, Hospodin je jeho jméno; 4 vozidla faraonova a jeho vojenskou moc vrhl v moře a výkvět jeho důstojníků, ti se utopili v moři Rákosí; 5 zaplavují je vodstva, klesli v hloubky tak jako kámen. 6 Tvá pravice, Hospodine, je vznešená v moci, tvá pravice, Hospodine, drtí nepřítele 7 a ve velikosti své vyvýšenosti srážíš povstalce proti tobě; vypouštíš projev svého hněvu - stravuje je jako strniště. 8 A dechem tvých chřípí se nahrnuly vody, přívaly se postavily tak jako mandel, vodstva v srdci moře ztuhla. 9 Nepřítel řekl: Budu pronásledovat, budu dostihovat, dělit kořist, má duše se jimi bude sytit; budu tasit svůj meč, má ruka se jich bude zmocňovat. 10 Zadul jsi svým dechem - zaplavilo je moře, propadli se v mohutné vody jako olovo. 11 Kdo je mezi BOHY takový jako ty, Hospodine? Kdo takový jako ty, skvějící se ve svatosti, bázeň budící v chvalozpěvech, činící divy? 12 Napřáhl jsi svou pravici - pohlcuje je země! 13 Ve svém smilování dovedeš tento lid, jejž jsi vykoupil, doprovodíš ve své síle k příbytku tvé svatosti. 14 Doslechnou se národnosti, budou se třást, obyvatele Pelešeth zachvátí úzkost; 15 tehdy budou rozrušeni šejkové Edóma, vůdcové Móáva - bude je zachvacovat chvění, všichni obyvatelé Kenáanu se rozplynou. 16 Bude na ně padat děs a hrůza, mocí tvé paže budou muset ztichnout jako kámen, než bude moci přejít tvůj lid, Hospodine, než bude moci přejít lid, jehož jsi nabyl. 17 Budeš je uvádět a zasazovat je na hoře tvého dědictví, na místě, jež jsi připravil k svému bydlení, Hospodine, v svatyni, Pane, již zřídí tvé ruce. 18 Hospodin bude kralovat navždy a věčně! 19 Ano, faraonovi koně s jeho vozy a s jeho jezdci vešli v moře a Hospodin na ně vody moře vrhl zpět, a le Isráélovy děti byly prošly středem moře po suchu. 20 A Marie, prorokyně, Árónova sestra, vzala v svou ruku tamburínu a za ní vyšly s tamburínami a s tanci všechny ženy; 21 a Marie jim odpovídala: Zpívejte Hospodinu, neboť je slavně vyvýšen, koně a jeho jezdce hodil v moře. 22 A Mojžíš Isráéle pohnul k odchodu od moře Rákosí, i vyšli do pustiny Šúru a ušli v pustině tři dni a nenašli vody. 23 A přišli do Máry, a le vodu z Máry nemohli pít, neboť ona byla hořká; proto její jméno nazval i Márá, 24 a jali se, lid, na Mojžíše reptat výrokem: Co budeme pít? 25 I jal se křičet k Hospodinu a Hospodin mu ukázal dřevo, jež do vody hodil a voda zesládla. Tam mu uložil ustanovení a práva a tam jej přezkoušel 26 a řekl: Budeš-li vpravdě poslouchat hlasu Hospodina, tvého Boha, a konat to, co je správné v jeho očích, a poddávat uši jeho rozkazům a dbát všech jeho ustanovení, nebudu na tebe dopouštět žádnou nemoc, již jsem dopustil na Egypťany, neboť já jsem Hospodin, uzdravující tě. 27 I přišli do Élím a tam bylo dvanáct pramenů vody a sedmdesát palem, i utábořili se tam u vody.