Exodus 16
1 A když se dali na cestu z Élím, přišli, celé shromáždění Isráélových dětí, v patnáctý den druhého měsíce po jejich vyjití ze země Egypta do pustiny Sín, jež je mezi Élím a mezi Sínajem,
2 a v pustině se jali, celé shromáždění Isráélových dětí, na Mojžíše a na Áróna reptat;
3 a Isráélovy děti k nim řekly: Kéž bychom byli umřeli rukou Hospodinovou v zemi Egypta za našeho sedění u kotlů masa, za našeho jedení chleba do sytosti! Ano, vyvedli jste nás do této pustiny k usmrcení celého tohoto zástupu hladem!
4 A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Hle, já - chystám se dštít pro vás chlebem z nebes; a lid vyjde, i nasbírají dávku dne v její den, abych jej mohl přezkoušet, zda bude chodit v mém zákoně čili nic.
5 A v šestý den se stane, že připraví, co si budou přinášet, i bude to dvojnásobek toho, co každý den budou sbírat.
6 I řekl Mojžíš a Árón ke všem Isráélovým dětem: Večer - tu poznáte, že vás ze země Egypta vyvedl Hospodin,
7 a ráno, tu uvidíte Hospodinovu slávu, protože on uslyšel vaše reptání na Hospodina - vždyť co jsme my, že reptáte na nás?
8 A Mojžíš řekl: V tom, že vám Hospodin dá za večera k jídlu maso a za jitra chleba dosyta, protože Hospodin uslyšel vaše reptání, jimiž vy na něho reptáte; vždyť co jsme my? Ne na nás jsou vaše reptání, nýbrž na Hospodina.
9 A k Árónovi Mojžíš řekl: Řekni k celému shromáždění Isráélových dětí: Přibližte se k tváři Hospodinově, neboť on uslyšel vaše reptání.
10 A při Árónově mluvení k celému shromáždění Isráélových dětí se stalo, že se otočili k pustině, a hle, v oblaku se ukázala sláva Hospodinova,
11 a Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
12 Uslyšel jsem reptání Isráélových dětí; promluv k nim výrokem: Mezi dvěma večery budete jíst maso a za jitra budete syceni chlebem, i budete vědět, že vaším Bohem jsem já, Hospodin.
13 A za večera se stalo, že se zvedly křepelky a pokryly tábor, a za rána vznikla okolo tábora vrstva rosy;
14 a když se vrstva rosy zvedla, hle, na tváři pustiny cosi drobné ho, šupinkovité ho, drobné ho jako jíní na zemi;
15 to Isráélovy děti uviděly, i říkali si navzájem: Co je to? Nepoznali totiž, co to je; a Mojžíš k nim řekl: To je chléb, jejž vám Hospodin dal za pokrm.
16 Toto je věc, již Hospodin rozkázal: Nasbírejte si z něho každý podle míry svého jedení, ómer na hlavu; na počet vašich duší budete brát každý pro ty, kdo jsou v jeho stanu.
17 A Isráélovy děti tak učinily, i nasbírali někdo mnoho a někdo málo,
18 a le když měřili ómerem, neměl ten, kdo mnoho nasbíral, přebytku a ten, kdo málo nasbíral, neměl nedostatku; každý nasbíral podle míry svého jedení.
19 A Mojžíš k nim řekl: Nikdo nechť z toho nic nepozůstavuje do jitra.
20 A le neobrátili k Mojžíšovi sluch a někteří z toho do jitra pozůstavili, i vzdulo se to červy a zasmrádlo, a Mojžíš se na ně rozzlobil.
21 I sbírali to za každého jitra, každý podle míry svého jedení, a když se slunce rozpálilo, rozplývalo se to.
22 A v šestý den se stalo, že nasbírali dvojnásobek chleba, dva ómery na jednoho; a všichni náčelníci shromáždění přišli a podali zprávu Mojžíšovi,
23 i řekl k nim: To je, co promluvil Hospodin: Zítra bude odpočívání svaté soboty Hospodinu. Co chcete péci, pečte, a co chcete vařit, vařte, a všechen přebytek si uložte k uchování do jitra.
24 I uložili si jej do jitra podle toho, co Mojžíš rozkázal, a nezasmrádl a ni se v něm nevyskytli červi.
25 A Mojžíš řekl: Dnes jej jezte, neboť dnes je sobota Hospodinu, dnes toho venku nebudete nacházet.
26 Budete to sbírat šest dní, a le v sedmý den je sobota, tehdy toho nebude.
27 A le v sedmý den se stalo, že někteří z lidu vyšli sbírat, a le nenašli;
28 a Hospodin k Mojžíšovi řekl: Dokdy budete odmítat zachovávaní mých rozkazů a mých zákonů?
29 Vizte, že vám Hospodin dal odpočinek, proto vám on dává v šestý den chleba na dva dni; seď každý na svém, nikdo nechť v sedmý den nevychází ze svého místa.
30 Odpočinuli tedy, lid, v sedmý den.
31 A jeho jméno nazvali, Isráélův dům, mana, a on byl jako símě koriandru, bílý, a jeho chuť jako chuť oplatky s medem.
32 A Mojžíš řekl: Toto je věc, již Hospodin rozkázal: Naplňte tím ómer k uchování vašim pokolením, aby viděla chléb, jímž jsem vás v pustině krmil, když jsem vás vyvedl ze země Egypta.
33 A k Árónovi Mojžíš řekl: Vezmi jeden džbán a dej tam plný ómer many a ulož jej před tvář Hospodinovu k uchování vašim pokolením.
34 Podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi, tak jej Árón uložil před svědectví k uchování,
35 a Isráélovy děti jídaly manu čtyřicet let, až po svůj příchod do obydlené země; manu jídali až po svůj příchod na okraj země Kenáanu.
36 A ómer, to je desetina éfy.