Bible

1 A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem: 2 Promluv k Isráélovým dětem, a ť se obracejí a táboří před Pí-hachíróth mezi Migdólem a mezi mořem; před Baal-Cefónem, naproti němu, budete tábořit u moře. 3 A farao si o Isráélových dětech řekne: Oni jsou v zemi zbloudilí, zavřela se nad nimi pustina; 4 i chci zesílit faraonovo srdce, a ť za nimi vyrazí, a budu moci být ve faraonovi a ve vší jeho vojenské moci oslaven, i budou Egypťané vědět, že já jsem Hospodin. A učinili tak. 5 A králi Egypta bylo oznámeno, že lid utekl, i převrátilo se srdce faraona z jeho služebníků proti lidu, i řekli: Co jsme toto učinili, že jsme Isráéle propustili ze své služby! 6 I zapřáhl v svůj vůz a vzal s sebou svůj lid, 7 a vzal šest set vybraných vozů a na nich všech štítonoše, 8 a Hospodin zesílil srdce faraona, krále Egypta, takže vyrazil za Isráélovými dětmi; a Isráélovy děti vycházely se zdviženou rukou. 9 Egypťané tedy za nimi vyrazili a dostihli je, utábořivší se u moře, - všichni koně vozů faraonových, jeho jezdci a jeho vojenská moc, - u Pí-hachíróth, před Baal-Cefónem. 10 A farao se přiblížil, i pozvedly Isráélovy děti své oči, a hle, za nimi vytáhší Egypťané, a Isráélovy děti se velmi ulekly, i jali se křičet k Hospodinu 11 a k Mojžíšovi řekli: Zda z příčiny nedostatku hrobů, že jich v Egyptě není, jsi nás odvedl umřít v pustině? Co jsi nám toto učinil - vyvést nás z Egypta? 12 Zda toto ne ní to, co jsme k tobě v Egyptě mluvili výrokem: Nechej nás, a ť obsluhujeme Egypťany? Ano, bylo by pro nás lépe obsluhovat Egypťany než naše umírání v pustině! 13 A Mojžíš k lidu řekl: Nechť se nebojíte, postavte se a vizte záchranu Hospodinovu, již pro vás dnes bude uskutečňovat, neboť Egypťany, jež vidíte dnes, již nikdy více nebudete vidět. 14 Bude za vás bojovat Hospodin a vy budete mlčet. 15 A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Co ke mně křičíš? Mluv k Isráélovým dětem, a ť se berou vpřed, 16 a ty zvedni svou hůl a napřáhni svou ruku na moře a rozpolti je, a ť Isráélovy děti vcházejí v střed moře po suchu; 17 a já, hle, já - chystám se zesílit srdce Egypťanů, a ť vcházejí za nimi, i budu moci být ve faraonovi a ve vší jeho vojenské moci, v jeho vozech a v jeho jezdcích oslaven, 18 a v mém nabytí slávy ve faraonovi, v jeho vozech a v jeho jezdcích Egypťané poznají, že já jsem Hospodin. 19 A Boží Anděl, jdoucí před táborem Isráélovým, se odebral a zašel jim zezadu a sloup oblaku se odebral zpřed nich a stanul jim zezadu 20 a vešel mezi tábor Egypťanů a mezi tábor Isráélův, i stal se oblakem a tmou a osvětloval noc, a celou noc se jeden k druhému nepřiblížil. 21 A Mojžíš napřáhl svou ruku na moře a Hospodin silným východním větrem za celou noc moře zahnal a učinil moře suchem, i rozpoltily se vody 22 a Isráélovy děti vešly v střed moře po suchu a vody jim zprava od nich a zleva od nich byly zdí. 23 A v patách se rozehnali Egypťané, i vešli za nimi, všichni faraonovi koně a jeho vozy a jeho jezdci, doprostřed moře; 24 a za jitřní hlídky se stalo, že Hospodin v sloupu ohně a oblaku pohleděl na tábor Egypťanů dolů, i zmátl tábor Egypťanů 25 a porouchal kola jeho vozidel, takže je s obtíží poháněli. A Egypťané řekli: Prchejme před Isráélem, neboť za ně proti Egypťanům bojuje Hospodin! 26 A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Napřáhni svou ruku na moře, a ť vody padají zpět na Egypt, na jeho vozy a na jeho jezdce. 27 A Mojžíš svou ruku na moře napřáhl a moře se za nastávání jitra vrátilo k svému stálému pohybu, a Egypťané při setkání s ním prchali, a le Hospodin Egypťany setřásl v střed moře. 28 A když vody padly zpět, zaplavily vozy a jezdce vší vojenské moci faraonovy, všedší za nimi v moře; nezůstalo z nich ani jednoho; 29 a le Isráélovy děti byly prošly středem moře po suchu a vody jim zprava od nich a zleva od nich byly zdí. 30 Tak Hospodin v onen den Isráéle zachránil před rukou Egypťanů, a Isráél uviděl Egypťany na břehu moře mrtvé, 31 i poznal Isráél mocnou ruku Hospodinovu, jíž Hospodin zapůsobil proti Egypťanům; i báli se, lid, Hospodina a věřili v Hospodina a v Mojžíše, jeho nevolníka.