Bible

1 V prvním roce krále Dárjáveše, syna Achašvéróšova, ze semene Mádajova, jenž byl uveden v kralování nad Kasdím, 2 v prvním roce jeho kralování, jsem já, Dánijjél, z knih nabyl pochopení o počtu let, o nichž se slovo Hospodinovo do stalo k Jeremjovi, proroku, stran vyplnění rumišť Jerúsaléma - sedmdesáti let. 3 I obrátil jsem svou tvář k Pánu, Bohu, k vyhledávání ho modlitbou a úpěnlivými prosbami v postu a pytlovině a popele, 4 i jal jsem se modlit Hospodinu, svému Bohu, a vyznávat se, a řekl jsem: Ach, Pane, BOŽE veliký a hrozný, dbající smlouvy a laskavosti vůči milujícím ho a vůči dbajícím jeho rozkazů, 5 hřešili jsme a bezpráví jsme se dopouštěli a zlovolně jsme jednali a bouřili jsme se, - a ch, odvracet se od tvých rozkazů a od tvých práv! - 6 aniž jsme obraceli sluch k tvým nevolníkům, prorokům, již mluvili v tvém jménu k našim králům, našim knížatům a našim otcům a ke všemu lidu země. 7 Tvá, Pane, je spravedlnost, nám však patří ostuda tváří, jako tohoto dne, mužům Júdovým a obyvatelům Jerúsaléma a všemu Isráéli, blízkým i vzdáleným, ve všech zemích, kam jsi je zahnal pro jejich věrolomnost, jíž se proti tobě věrolomně dopustili. 8 Nám, Pane, patří ostuda tváří, našim králům, našim knížatům a našim otcům, protože jsme vůči tobě hřešili; 9 slitování a odpouštění jsou Páně, našeho Boha, neboť jsme se proti němu bouřili, 10 aniž jsme poslouchali na hlas Hospodina, svého Boha, stran chození v jeho zákonech, jež předkládal naší tváři skrze své nevolníky, proroky. 11 A no, oni, všechen Isráél, překračovali tvůj zákon v odvracení se, aby ne bylo poslouchání na tvůj hlas, i musela se na nás vylít kletba a přísaha, jež je zapsána v zákoně Mojžíše, Božího nevolníka, neboť jsme vůči němu hřešili 12 a on potvrdil svá slova, jež vyslovil proti nám a proti našim soudcům, kteří nás soudili, uváděním veliké pohromy na nás, ježto pod všemi nebesy se nečinilo, jak se činilo v Jerúsalémě; 13 jak je psáno v zákoně Mojžíšově o vší této pohromě: Přišla na nás, aniž jsme se Hospodina, svého Boha, jali uprošovat při od vrácení od našich nepravostí a při nabytí rozumnosti tvou věrností. 14 A Hospodin bděl nad touto pohromou a uvedl ji na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je při všem svém konání, jež koná, spravedlivý, a neposlouchali jsme na jeho hlas, 15 a nyní, Pane, náš Bože, jenž jsi svůj lid silnou rukou vyvedl ze země Egypta a zřídil sis věhlas, jako tohoto dne, jsme hřešili a zlovolně jsme jednali! 16 Pane, podle všech tvých spravedlivých skutků, kéž se, prosím, od vrací tvůj hněv a tvé popuzení od tvého města Jerúsaléma, tvé svaté hory, vždyť pro naše hříchy a pro nepravosti našich otců se stal Jerúsalém a tvůj lid potupou všemu našemu okolí! 17 Nuže tedy, náš Bože, obrať sluch k modlitbě svého nevolníka a k jeho úpěnlivým prosbám a rozsvěť svou tvář nad svou svatyní, jež je zpustlá, pro Pána! 18 Nachyl své ucho a slyš, otevři své oči a viz naše zpustošení, i město, nad nímž se děje do volávání tvého jména, vždyť my ne pro své spravedlivé skutky dávame svým úpěnlivým prosbám padat před tvou tvář, nýbrž pro tvá mnohá slitování. 19 Pane, slyš, Pane, odpusť! Pane, věnuj pozornost a jednej, kéž nemeškáš - pro sebe, můj Bože, neboť nad tvým městem a nad tvým lidem se děje dovolávání tvého jména! 20 A ještě jsem já mluvil, a no, modlil se a vyznával své hříchy a hříchy svého lidu, Isráéle, a před tvář Hospodina, svého Boha, dával padat své úpěnlivé prosbě za svatou horu svého Boha, 21 a no, ještě jsem já mluvil v modlitbě, když na mne za času večerní oběti daru sahal ten muž Gavríél, jehož jsem byl zřel ve vidění na počátku, jsa velmi vysílen, 22 a jal se dávat pochopení a mluvit se mnou, i řekl: Dánijjéli, vyšel jsem nyní poučit tě o významu toho. 23 Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo, takže jsem já přišel podat zprávu, neboť ty jsi velmi cenný, chápej tedy stran toho slova, a no, buď pozorný stran toho vidění. 24 Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je určeno sedmdesát sedmic ke skoncování s bezbožností a k naplnění míry hříchů a k učinění zadost za nepravosti a k uvedení věčné spravedlnosti a ke zpečetění vidění a proroctví a k pomazání Nejsvětějšího. 25 Nechť tedy víš a nabýváš rozhledu: od vyjití slova o obnovení a o budování Jerúsaléma až po Pomazaného, Panovníka, bude sedm sedmic a šedesát a dvě sedmice; bude obnovováno a zbudováno prostranství a ulice, byť v tísni časů. 26 A po těch šedesáti a dvou sedmicích bude Pomazaný muset být zabit, aniž bude co mít, a město a svatyni bude ničit lid panovníka, jenž přijde, a konec toho - jako v záplavě, a až do konce boj, určená pustošení. 27 Na jednu sedmici však vzhledem k mnohým upevní smlouvu, a v polovině té sedmice bude zastavovat oběti, i oběť dar u, a k dovršení ohavností tam bude pustošitel, a to až než se na pustošícího bude vylévat zhouba, a to určená.