Bible

1 V třetím roce kralování Bélšaccara, krále, se mi - mně, Dánijjélovi - ukázalo vidění, po tom, jež se mi ukázalo na počátku; 2 a ve vidění jsem zřel, že se v mém zření stalo, že jsem já byl v Šúšánu, v paláci, v kraji Élámu, a ve vidění jsem zřel, že jsem se já octl u řeky Úlaje. 3 I pozvedl jsem své oči a uviděl jsem, že hle, před řekou stál jeden beran, jenž měl dva rohy, a ty dva rohy byly vysoké, a le jeden byl vyšší než druhý, a ten vyšší vzrůstal později. 4 Viděl jsem toho berana trkajícího k západu a k severu a k jihu, takže žádná zvířata před ním nemohla ob stát a nebylo vyprošťujícího z jeho dosahu, i choval se podle své libosti a stal se velikým. 5 A když jsem se já jal uvažovat, hle, od západu na tvář vší země přicházel kozel, aniž zavadil o zem, ten kozel - mezi jeho očima byl nápadný roh; 6 i přišel až k tomu beranovi, vládnoucímu těmi dvěma rohy, jehož jsem uviděl stojícího před řekou, a rozběhl se proti němu v popuzení své síly. 7 I uviděl jsem ho dorazivšího vedle toho berana, i vrhl se rozhořčeně na něho a udeřil toho berana a zlámal jeho dva rohy, aniž se v tom beranu projevila síla k ob stání před ním, nýbrž ho s hodil na zem a jal se ho pošlapávat a nevyskytl se vyprošťující berana z jeho moci. 8 A ten kozel se stal nesmírně velikým, a když nabyl moci, zlámal se ten veliký roh a místo něho vzrostly čtyři nápadné rohy ke čtyřem větrům nebes; 9 a z jednoho z nich vyšel jeden maličký roh, jenž se mimořádně zvětšil k jihu a ke vzcházení a k okrase, 10 a no, zvětšil se až k osazenstvu nebes a z toho osazenstva posrážel na zem, i z hvězd, a pošlapal je, 11 a vzepjal se až ke Knížeti toho osazenstva, takže od něho odňal ustavičnou oběť a základ jeho svatyně byl s hozen, 12 a proti ustavičné oběti bylo v bezbožnosti vypravováno vojsko, i jal se na zem s hazovat pravdu, a když tak jednal, měl úspěch. 13 I uslyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a jiný svatý tomu dotyčnému, jenž mluvil, řekl: Až dokdy - to to vidění o ustavičné oběti, a ta pustošící bezbožnost, vy dávání i svatyně i osazenstva v pošlapávání? 14 A řekl k němu: Až do dvou tisíc a tří set večerů-jiter; pak bude svatyně očištěna. 15 A když jsem já, Dánijjél, uzřel to vidění a chtěl jsem zvědět jeho význam, stalo se, že hle, naproti mně stálo jako by vzezření muže 16 a uslyšel jsem hlas člověka nad Úlajem, jenž zavolal a řekl: Gavríéli, dej tomuto pochopit to vidění! 17 I přišel vedle mého stanoviště a při jeho příchodu jsem strnul leknutím a padl jsem na svou tvář, i řekl ke mně: Rozuměj, synu člověka, že to vidění je o čase konce. 18 A při jeho mluvení se mnou jsem na své tváři k zemi klesl omámen, i sáhl na mne a postavil mě na mém stanovišti 19 a řekl: Hle, já, dávající ti na vědomí, co se bude dít v posledku doby rozhorlení, neboť konec nastane k určenému času. 20 Ten beran, jehož jsi uviděl, vládnoucí těmi dvěma rohy, toť králové Mádaje a Persie, 21 a ten chlupatý kozel, jehož jsi uviděl, toť král Jávána, a ten veliký roh, jenž byl mezi jeho očima, to je první král. 22 A že se zlámal a místo něho se postavily čtyři, budou z toho národa pov stá va t čtyři království, ne však s jeho silou; 23 a v posledku jejich kralování, až bezbožní naplní míru, bude pov stá va t král sveřepý v tvář i a znalý pletich 24 a jeho síla bude nabývat moci, a le nikoli jeho silou, a bude podivuhodně působit zhoubu a nabude úspěchu, když se jme tak jednat, a pohubí mocné a lid svatých. 25 A na základě svého důvtipu umožní svou rukou i úspěch klamu a ve svém srdci se bude činit velikým; a znenadání bude mnohé hubit, a bude se stavět i proti Knížeti knížat, a le bude muset být bez ruky rozdrcen. 26 A to vidění o večerech a jitrech, jak bylo řečeno, to je pravda; ty však to vidění ukryj, neboť je na mnohé dni. 27 A já, Dánijjél, jsem byl zdrcený a na několik dní jsem onemocněl; pak jsem vstal a jal jsem se vykonávat své zaměstnání u krále, a le byl jsem pln hrůzy nad tím viděním, a nebylo chápajícího.