Daniel 7
1 V prvním roce Bélšaccara, krále Bávelu, dostal Dánijjél sen a vidění své hlavy na svém lůžku; nato ten sen vypsal, podstatu věcí oznámil.
2 Dánijjél se ujal slova a řekl: Ve svém vidění za noci jsem uviděl, že hle, na širém moři se rozpoutávaly čtyři větry nebes
3 a z moře vystupovala čtyři převeliká zvířata, lišící se jedno od druhého.
4 To první bylo jako lev a mělo křídla orla; i hleděl jsem, až než jeho křídla byla vyrvána a bylo nadzvednuto od země a na nohy jako člověk postaveno, a bylo mu dáno srdce člověka.
5 A hle, jiné zvíře, druhé, podobné medvědu, a postavilo se na jedné straně, a v jeho ústech mezi jeho zuby tři žebra; a tak to mu řekli: Vstaň, nažer se mnoha masa!
6 Po tomto jsem uviděl, že hle, jiné, jako levhart, a mělo na svém hřbetu čtyři křídla ptactva; to zvíře mělo i čtyři hlavy a byla mu dána vláda.
7 Po tomto jsem ve viděních noci uviděl, že hle, čtvrté zvíře, děsivé a hrozné a nadmíru silné, jež mělo převeliké zuby ze železa a požíralo a drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo; a to se lišilo ode všech zvířat, jež byla před ním, a mělo deset rohů.
8 Jal jsem se stran těch rohů uvažovat, a hle, mezi nimi vzešel další, malý, a tři z předchozích byly před ním vyvraceny, a hle, na tomto rohu oči jako oči člověka a ústa mluvící příliš veliké věci.
9 Hleděl jsem, až než byly přistaveny trůny a usedl Pradávný dní; jeho oblečení bylo bílé jako sníh a vlas jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn - plameny ohně, a jeho kola - hořící oheň,
10 z jeho strany proudila řeka ohně, tisíc tisíců ho obsluhovalo a deset tisíc desetitisíců stálo před ním, zasedl soud a byly otevřeny knihy.
11 Vtom jsem se jal hledět, z příčiny hlasu příliš velikých řečí, jež promlouval ten roh, jal jsem se hleděti, až než to zvíře bylo zabito, i bylo jeho tělo zničeno, neboť bylo odevz dáno planutí ohně.
12 A zbytek těch zvířat - jejich vládu odňali, a le stran jejich životů jim bylo až do času a doby dáno prodloužení.
13 I uviděl jsem ve viděních noci, že hle, s oblaky nebes se jal přicházet jako by syn člověka, i došel až k Pradávnému dní a dali mu před něho přistoupit
14 a byla mu dána vláda a čest a kralování, a by mu všechny národnosti, rody a jazyky sloužily; jeho vláda - vláda věčná, jež nebude odcházet, a jeho kralování, to nemůže být zrušeno.
15 Můj duch byl zraněn - můj, Dánijjélův, - vprostřed těla, a vidění mé hlavy mě zneklidňovala;
16 přistoupil jsem k jednomu ze stojících tam a vyprošoval jsem si od něho pravdivé vysvětlení stran tohoto všeho. I řekl mi a dával mi na vědomí výklad těch věcí:
17 Tato převeliká zvířata, ona, jež jsou čtyři, jsou čtyři králové; budou povstávat ze země,
18 a le kralování budou muset převzít svatí Nejvyššího a budou kralování zaujímat a ž po věčnost, a no, a ž po věčnost věčností.
19 Tehdy jsem zatoužil po pravdivém vysvětlení stran toho čtvrtého zvířete, jež se ukázalo lišícím se od nich všech, nadmíru děsivého, jeho zuby byly ze železa a jeho drápy z mosazi, požíralo, drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo;
20 a stran těch deseti rohů, jež byly na jeho hlavě, a toho dalšího, jenž vzešel a tři zpřed něho padly, a no, onoho rohu, jenž měl oči a ústa mluvící příliš veliké věci, a jeho vzhled byl mohutnější než vzhled jeho druhů;
21 uviděl jsem, že onen roh vedl boj se svatými a pře máhal je,
22 až než se dostavil Pradávný dní a svatým Nejvyššího byl odevz dán soud a došel čas, a by se svatí ujali kralování.
23 Řekl tak to: To čtvrté zvíře, to bude čtvrté království na zemi, jež se ode všech království bude lišit, i bude požírat všechnu zem a rozdupávat a drtit ji.
24 A těch deset rohů: z něho, z toho království, bude povstávat deset králů a po nich povstane další, a ten se bude lišit od předchozích a tři krále bude umět ponížit,
25 a bude promlouvat řeči proti Nejvyššímu a svaté Nejvyššího bude potírat a bude zamýšlet měnit časy a zákon, i budou vy dáni v jeho ruku po dobu a doby a půl doby.
26 Pak zasedne soud, i budou jeho vládu odnímat k vyvracení a k ničení jí až do konce,
27 a kralování a vláda a velikost království pod všemi nebesy bude dána lidu svatých Nejvyššího; jeho kralování - kralování věčné, a všechna panství mu budou sloužit a poslušnost prokazovat.
28 Až potud konec té věci. Já, Dánijjél - mé myšlenky mě velmi zneklidňovaly a jasné rysy mé tváře se na mně měnily, a le uchoval jsem tu věc ve svém srdci.