1Nevúchadneccar, král, pořídil sochu ze zlata, její výška byla šedesát loket a šířka šest loket, vztyčil ji v rovině Dúrá v kraji Bávelu,
2a poslal Nevúchadneccar, král, k soustředění vladařů, místodržících a zmocněnců, soudců, pokladníků, právníků, rádců a všech správců krajů, k dostavení se k odevzdání sochy, již Nevúchadneccar, král, vztyčil.
3Nato byli vladaři, místodržící a zmocněnci, soudcové, pokladníci, právníci, rádcové a všichni správcové krajů soustředěni k odevzdání sochy, již Nevúchadneccar, král, vztyčil, a naproti soše, již Nevúchadneccar, král, vztyčil, se postavili.
4A hlasatel zvučně volal: Přikazuje se vám, národnosti, rody a jazyky:
5V té chvíli, kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, musíte padnout a klanět se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král;
6a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude v oné hodině muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece.
7Pro tuto příčinu v onen čas, když zástupy lidí uslyšely zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta a všemožných druhů hudby, padly všechny národnosti, rody a jazyky, klanějíce se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král.
8Za tohoto stavu věcí v onen čas přistoupili někteří Kasdejci a jali se obžalovávat Júdovce;
9ujali se slova a řekli Nevúchadneccarovi, králi: Ó králi, žij na věky!
10Ty, ó králi, jsi vydal nařízení, že každý člověk, jenž bude slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, musí padnout a klanět se soše ze zlata,
11a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece.
12Jsou někteří Júdovci, jež jsi ustanovil nad záležitostmi kraje Bávelu, Šadrach, Méšach a Avéd-negó; tito muži na tebe, ó králi, neobrátili zřetel, tvým bohům neslouží a soše ze zlata, již jsi vztyčil, se neklanějí.
13Nato Nevúchadneccar v hněvu a popuzení přikázal Šadracha, Méšacha a Avéd-nega předvést; nato tyto muže předvedli před krále.
14Nevúchadneccar se ujal slova a řekl jim: Zda úmysl ně, Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, jste tací, že mým bohům nesloužíte a soše ze zlata, již jsem vztyčil, se neklaníte?
15Nuže, jste-li hotovi, abyste v té chvíli, kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, padali a klaněli se soše, již jsem pořídil …; pakli se klanět nebudete, budete v oné hodině muset být uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece, a kdo je on en Bůh, jenž by vás mohl z mé ruky vysvobodit?
16Šadrach, Méšach a Avéd-negó odpověděli a řekli králi Nevúchadneccarovi: My nemáme zapotřebí stran této věci ti odporovat.
17Má-li tak být, může nás Bůh, jemuž my sloužíme, vysvobodit z planoucí ohnivé pece, a no, umí nás vysvobodit z tvé ruky, ó králi;
18pakli ne, nechť je ti známo, ó králi, že tací nebudeme, že bychom sloužili tvým bohům, aniž se soše ze zlata, již jsi vztyčil, klanět budeme.
19Nato byl Nevúchadneccar naplněn popuzením a výraz jeho obličeje se vůči Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi změnil; ozval se a přikázal rozpálit pec sedmkrát nad to, jak bývalo vidět ji rozpalovat,
20a přikázal mužům, zdatným silákům, kteří byli v jeho vojsku, spoutat Šadracha, Méšacha a Avéd-nega k uvržení do planoucí ohnivé pece.
21Nato byli tito muži ve svých pláštích, svých tunikách, svých turbanech, a no, ve svých oblečeních, spoutáni a uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece.
22Za tohoto stavu věcí, pro to, že králův příkaz byl přísný a pec důkladně rozpálená, zabil ony muže, kteří Šadracha, Méšacha a Avéd-nega vynesli, plamen ohně;
23a tito tři muži, Šadrach, Méšach a Avéd-negó, padli spoutáni doprostřed planoucí ohnivé pece.
24Tehdy se Nevúchadneccar, král, zděsil, i vstal spěšně, ozval se a řekl svým ministrům: Zda jsme neuvrhli tři muže spoutané doprostřed ohně? Odpověděli a řekli králi: Zajisté, ó králi.
25Odpověděl a řekl: Hle, já vidím čtyři muže volné, chodící vprostřed ohně, a není při nich úrazu, a vzhled jeho, toho čtvrtého, je podoben vzhledu syna Božího.
26Nato Nevúchadneccar přistoupil k otvoru planoucí ohnivé pece, ujal se slova a řekl: Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, nevolníci Boha, Nejvyššího, vyjděte a představte se! Nato Šadrach, Méšach a Avéd-negó zprostřed ohně vyšli
27a soustředění vladaři, místodržící, zmocněnci a královi ministři uviděli tyto muže, nad jejichž těly neměl oheň moci, aniž byl vlas jejich hlavy sežehnut, aniž byly jejich pláště změněny, aniž na ně byl přešel pach ohně.
28Nevúchadneccar se ujal slova a řekl: Budiž veleben jejich Bůh, Šadrachův, Méšachův a Avéd-negův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své nevolníky, kteří na něho spolehli a zvrátili králův příkaz, i vy dali svá těla, aby nemuseli sloužit ani se klanět žádnému bohu, leč Bohu svému!
29I vydává se ode mne nařízení: Kdo z kteréhokoli lidu, rodu a jazyka bude pronášet nepravdu proti jejich Bohu, Šadrachovu, Méšachovu a Avéd-negovu, bude na kusy rozsekán a jeho dům se stane rovným hnojišti, vždyť přece není jiného Boha, jenž by mohl takto vyprošťovat.
30Nato král zařídil, aby se Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi v kraji Bávelu šťastně vedlo.
31Nevúchadneccar, král, všem národnostem, rodům a jazykům, jež bydlí na vší zemi: Nechť se rozhojňuje vaše blaho!
32Ukázalo se mi žádoucím vyjevit znamení a divy, jež Bůh, Nejvyšší, se mnou uskutečnil.
33Jeho znamení - jak velmi jsou veliká! A jeho divy - jak jsou mocné! Jeho kralování - kralování věčné, jeho vláda - za pokolení a pokolení!