1V třetím roce kralování Jehójákíma, krále Júdova, přibyl k Jerúsalém u Nevúchadneccar, král Bávelu, a zahájil proti němu obléhání
2a Pán vy dal v jeho ruku Jehójákíma, krále Júdova, a z části zařízení Božího domu, jež dopravil v zem Šineáru, v dům svých bohů, a no, dopravil ta zařízení v dům pokladu svých bohů.
3A král přikázal Ašpenazovi, představenému svých komorníků, přivést ze synů Isráélových a ze semene království a z velmožů
4mladíky, na nichž by nebylo žádné chyby a sličné vzezřením a zběhlé ve všemožné moudrosti a bohaté věděním a chápající vědomosti, a při nichž by byla způsobilost stát v paláci krále, a naučit je písmu a jazyku Kasdím.
5A král pro ně určil z králova pokrmu a z vína, jež on pil, dávku dne v její den k jejich výživě po tři léta, aby po uplynutí jich mohli stanout před tváří krále.
6I do stal i se mezi ně ze synů Júdových Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá,
7a vedoucí komorníků jim přisoudil jména: Dánijjélovi přisoudil jméno Béltešaccar a Chananjovi Šadrach a Míšáélovi Méšach a Azarjovi Avéd-negó.
8A le Dánijjél si položil na srdce, že se nebude poskvrňovat pokrmem královým a vínem, jež on pil, a jal se vyprošovat si od vedoucího komorníků, aby se nemusel poskvrňovat.
9Bůh pak byl uvedl Dánijjéla před tváří vedoucího komorníků k laskavosti a k slitování;
10vedoucí komorníků tedy Dánijjélovi řekl: Já se bojím svého pána, krále, jenž určil vaše jídlo a váš nápoj, vždyť nač by měl vidět vaše tváře přepadlejší než tváře mladíků, kteří jsou jako vy? I uvalili byste na mou hlavu vinu vůči králi.
11Dánijjél tedy řekl k Melcarovi, jehož vedoucí komorníků určil nad Dánijjélem, Chananjou, Míšáélem a Azarjou:
12Podrob, prosím, své nevolníky zkoušce na deset dní, takže nechť nám dávají trochu luštěnin, a ť jíme, a vodu, a ť pijeme;
13pak se naše vzezření budou moci ukázat před tvou tváří, i vzezření mladíků, kteří budou jíst pokrm krále, i nalož se svými nevolníky podle toho, co budeš vidět.
14I vyhověl jim stran této věci a na deset dní je zkoušce podrobil
15a po uplynutí deseti dní se ukázalo, že jejich vzezření byla lepší a masem plnější než všech mladíků, již jedli pokrm krále;
16Melcar se tedy jal od nášet jejich pokrm a víno, jejich nápoj, a dávat jim luštěniny.
17A tito čtyři mladíci - Bůh jim dal vědomosti a rozhled stran všemožného písma a moudrosti, a Dánijjél byl znalcem stran všemožného vidění a snů;
18a v čas po uplynutí dní, když král přikázal přivést je, tu je vedoucí komorníků před tvář Nevúchadneccarovu přivedl,
19a když je král oslovil, nebyl mezi nimi všemi shledán nikdo jako Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá, i stanuli před tváří krále,
20a v kterékoli věci moudrosti a chápavosti, již král od nich vyžadoval, je shledal o deset pídí nade všemi písmaři a zaříkávači, kteří byli ve všem jeho království.
21A Dánijjél zůstal až po první rok krále Kóreše.