1Jakýsi muž však, jménem Ananias, se Sapfírou, svou ženou, prodal jmění
2a z jeho ceny si kradmo ubral a o tom s ním věděla i [jeho] žena; i přinesl a k nohám apoštolů položil jakousi část.
3Petr však řekl: Ananio, proč tvé srdce naplnil Satan, by ses pokusil obelhat Svatého Ducha a kradmo si ubral z ceny toho pozemku?
4Když zůstával, nezůstával tobě, a i když byl prodán, ne byl v pravomoci tvé? Co to, že sis tuto věc ve svém srdci umínil? Zalhal jsi ne lidem, nýbrž Bohu.
5A Ananias, slyše tato slova, padl a vypustil duši, a na všechny, kdo [toto] slyšeli, přišla veliká bázeň.
6I vstali mladší muži, zabalili ho, vynesli a pohřbili.
7A po odstupu asi tří hodin se stalo, že vstoupila jeho žena, nevědouc, co se stalo,
8a Petr jí odpověděl: Řekni mi, zda jste ten pozemek dali za tolik? A ona řekla: Ano, za tolik.
9A Petr k ní řekl: Co to, že mezi vámi bylo dohodnuto pokoušet Ducha PÁNĚ? Hle, nohy těch, kteří pohřbili tvého muže, jsou u dveří, i vynesou tě.
10I padla okamžitě k jeho nohám a vypustila duši, a když ti mladíci vstoupili, našli ji mrtvou; i vynesli ji a pohřbili vedle jejího muže.
11I přišla na celé shromáždění i na všechny, kteří o těchto věcech slyšeli, veliká bázeň;
12a skrze ruce apoštolů se mezi lidem dělo mnoho znamení a zázraků (a všichni bývali jednomyslně v sloupové síni Šalomounově,
13z ostatních se pak nikdo neodvažoval k nim připojovat, lid však je vyvyšoval
14a Pánu bylo přidáváno více věřících než kdy jindy, zástupy mužů i žen),
15takže po ulicích vynášeli a na ložích a nosítkách pokládali nemocné, aby, až Petr půjde, některého z nich byť i jen zastínil jeho stín.
16A do Jerúsaléma se scházel i zástup z měst kolkolem a nosili nemocné a obtěžované od nečistých duchů; ti byli vesměs uzdravováni.
17I povstal velekněz a všichni ti s ním, - to byla strana sadúceů, - a byli naplněni nevraživostí;
18i položili na apoštoly ruce a vsadili je do obecní šatlavy.
19Za noci však dveře toho vězení otevřel anděl PÁNĚ, i vyvedl je a řekl:
20Ubírejte se, i postavte se a v CHRÁMĚ k lidu mluvte všechna slova tohoto života.
21A uslyševše to, vstoupili okolo svítání do CHRÁMU a vyučovali. A když se dostavil velekněz a ti s ním, svolali radu a všechen kmetský sbor Israélových synů a poslali do věznice, by oni byli přivedeni;
22a když se tam zřízenci dostavili, nenašli je ve vězení, i vrátili se zase a podali zprávu,
23říkajíce: Shledali jsme věznici se vší bezpečností zamknutou a hlídače stojící u dveří, otevřevše však, nenašli jsme uvnitř nikoho.
24A jak uslyšeli tato slova, byli i kněz i důstojník CHRÁMU i velekněží vzhledem k nim plni rozpaků, co z toho asi povstane.
25I přišel kdosi a podal jim zprávu: Hle, ti muži, jež jste vsadili do vězení, jsou v CHRÁMĚ, stojíce a vyučujíce lid.
26Tu důstojník s těmi zřízenci odešel a přivedl je, ne násilím, neboť se báli lidu, by nebyli ukamenováni;
27a když je přivedli, postavili je v radě a velekněz se jich otázal,
28pravě: Přísně jsme vám nakázali v tomto jménu nevyučovat, a hle, naplnili jste svou naukou Jerúsalém a zamýšlíte krev tohoto člověka uvalit na nás.
29Petr však a apoštolové v odpověď řekli: Poslušnost nutno prokazovat raději Bohu než lidem.
30Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, jehož vy jste pověšením na dřevo utratili -
31toho Bůh jako vůdce a zachránce svou pravicí vyvýšil, by Israélovi dal pokání a odpuštění hříchů,
32a [jeho] svědky stran těchto věcí jsme my a také Svatý Duch, jehož Bůh dal těm, kdo mu prokazují poslušnost.
33Oni však, uslyševše to, byli sžíráni zlostí a uvažovali o jejich odpravení.
34V radě však kdosi povstal, farizej jménem Gamaliél, učitel zákona ctěný vším lidem, a poručil ty lidi nakrátko vystrčit ven;
35i řekl k nim: Muži israélští, dávejte při těchto lidech sami na sebe pozor, co hodláte podnikat.
36Před těmito dny přece povstal Theudas, říkaje sám o sobě, že kýmsi je, a připojili se k němu muži v počtu asi čtyř set, a ten byl odpraven a všichni, kolik jich ho poslouchalo, byli rozprášeni a přišli vniveč.
37Po něm ve dnech soupisu povstal Júdas, Galilejec, a stáhl za sebou [značně mnoho] lid[u]; zahynul i onen, a všichni, kolik jich ho poslouchalo, byli rozehnáni.
38A nyní vám pravím: Odstupte od těchto lidí a nechejte je, protože je-li snad tento záměr nebo tato činnost původem z lidí, zhroutí se,
39pakli však je původem z Boha, nebudete je moci potřít - aby snad ještě nebylo shledáno, že se přete s Bohem.
40I dali si od něho říci, a přivolavše si apoštoly, zbili je a nakázali jim nemluvit ve jménu Ježíšově, i propustili je.
41Tak se tedy oni ubírali z rady, radujíce se, že byli uznáni za hodny zneuctění pro to jméno.
42A každý den v CHRÁMĚ i po domech bez přestání vyučovali a hlásali, blahou zvěst, že Ježíš je KRISTUS.