1I vystupovali Petr a Jan v hodinu modlitby, totiž devátou, spolu do CHRÁMU.
2A byl tam nesen jakýsi muž, od útrob své matky trvale chromý, jehož denně posazovali k těm dveřím CHRÁMU, jimž se říká Krásné, by si od těch, kteří se dovnitř CHRÁMU ubírali, vyprošoval almužnu.
3Ten, vida Petra a Jana, jak hodlají vcházet do CHRÁMU, žádal, by almužnu dostal;
4a Petr, upřev na něho s Janem zrak, řekl: Pohleď na nás.
5On pak na ně soustředil pozornost, očekávaje, že od nich něco dostane;
6Petr však řekl: Stříbra a zlata nevlastním, co však mám, to ti dávám: Ve jménu Ježíše Krista, Nazarea, se zvedni a choď.
7A popadnuv ho za pravou ruku, zvedl ho a jeho chodidla i kotníky byly okamžitě utuženy,
8i postavil se výskokem a chodil, a do CHRÁMU vstoupil s nimi, chodě a skáče a chvále Boha.
9A uviděl ho všechen lid, jak chodí a Boha chválí,
10i poznávali ho, že je to ten, jenž pro almužnu sedával u Krásné brány chrámu, a byli naplněni hrůzou a úžasem nad tím, co se mu přihodilo.
11A zatímco se on přidržoval Petra a Jana, sběhl se u sloupové síně, jež se nazývá Šalomounova, všechen lid k nim, i byli ustrnulí údivem.
12Petr pak, vida to, k lidu odpověděl: Muži israélští, co jste nad tímto udiveni? Anebo co upíráte zraky k nám, jako bychom my svou vlastní mocí nebo pobožností byli způsobili, by tento chodil?
13Bůh Abrahamův a Isákův a Jakóbův, Bůh našich otců, oslavil svého sluhu Ježíše, jehož jste vy ovšem vydali a zřekli jste se ho do tváře Pilátovy, když onen usoudil, že by se měl propustit -
14vy však jste se svatého a spravedlivého zřekli a vyprosili jste si, by vám bylo po vůli učiněno mužem, jenž byl vrah,
15původce života pak jste zabili, Bůh ho však vzkřísil zprostřed mrtvých a svědky toho jsme my;
16a ve víře v jeho jméno utužilo jeho jméno tohoto, jehož spatřujete a znáte, a víra, jež je skrze něho, mu v přítomnosti vás všech dala toto plné zdraví.
17A nyní, bratři: Vím, že jste to spáchali z neznalosti, právě tak jako i vaši vládcové,
18Bůh však takto splnil, co byl předem zvěstoval ústy všech proroků, že jeho KRISTUS bude trpět.
19Dejte se tedy na pokání a obraťte se k němu za účelem vymazání vašich hříchů, aby potom od tváře PÁNĚ přišly doby osvěžení
20a aby vyslal Ježíše Krista, pro vás předem ustanoveného;
21toho ovšem až do časů znovuzřízení všech věcí, - o nichž Bůh promlouval ústy svých svatých proroků, kteří byli od počátku světa, - muselo přijmout nebe.
22Nuže, Mojžíš řekl: PÁN, váš Bůh, dá pro vás zprostřed vašich bratrů povstat proroku, jako mně; jeho budete poslouchat ve všem, cokoli k vám promluví,
23a bude, že veškerá duše, jež onoho proroka neuposlechne, bude zprostřed lidu vyhubena.
24A vlastně tyto dni zvěstovali i všichni proroci od Samúéla a těch, kteří po něm následovali, kolik jich promlouvalo.
25Synové proroků a úmluvy, - již si Bůh umluvil vůči našim otcům, pravě k Abrahamovi: A v tvém semeni přijde požehnání na všechny rodiny země, - jste vy;
26Bůh, dav povstat svému sluhovi, ho vyslal nejprve k vám, by vám žehnal v odvracení každého z vás od vašich špatností.