1Po pěti dnech pak sestoupil velekněz Ananias se staršími a s řečníkem, jakýmsi Tertullem, a ti podali vladaři udání proti Pavlovi.
2A když byl zavolán, počal Tertullus žalovat, pravě: Ježto se skrze tebe těšíme naprostému pokoji a protože se prozřetelností tvou zavádějí pro tento národ výborná opatření,
3přijímáme je po všech stránkách i všude, veleslovutný Felixi, se vší vděčností.
4Abych tě však přespříliš nezdržoval, prosím snažně, bys nás krátce vyslechl s dobrotivostí tobě vlastní.
5Shledavše totiž, že tento muž je mor a rozpoutávač povstání mezi všemi Židy, kteří jsou po celé obydlené zemi, i náčelník té sekty Nazareů,
6jenž se pokusil i CHRÁM znesvětit; toho jsme se také zmocnili [a umínili jsme si soudit ho podle zákona našeho.
7Přišel k tomu však Lysias, tribun, s velikým násilím ho z našich rukou odvedl
8a jeho žalobcům poručil jít k tobě]. Když ho vyšetříš, budeš moci od něho sám zvědět jistotu stran všech věcí, z nichž ho my obžalováváme.
9A k osočování se přidali i Židé, tvrdíce, že se ty věci mají tak.
10Pavel však na vladařův pokyn, by mluvil, odpověděl: Ježto je mi povědomo, že již mnoho let jsi tomuto národu soudcem, klidně se obhajuji stran těch věcí, jež se týkají mne samého,
11neboť si můžeš zjistit, že není více než dvanáct dní od toho dne, kdy jsem vystoupil do Jerúsaléma klanět se,
12a nezastihli mě ani v CHRÁMĚ, že bych k někomu promlouval nebo vyvolával shlukování davu, ani v synagogách ani po městě,
13aniž ty věci, z nichž mě nyní obžalovávají, mohou prokázat.
14Toto ti však vyznávám, že svatou službu Bohu otců konám tak - podle té Cesty, jíž říkají sekta, věře všem věcem, jež jsou napsány po celém zákoně a od proroků
15maje k Bohu naději, již i tito sami mají za svou, že musí nastat opětovné vstání i spravedlivých i nespravedlivých.
16Pro tuto příčinu se i sám cvičím, bych ve všem měl vůči Bohu i lidem svědomí bez závady.
17I přibyl jsem za dost mnoho let, bych svému národu přinesl almužny a posvátné dary;
18při tom mě v CHRÁMĚ zastihli očištěného, ne s davem, ani s povykem; jacísi však Židé z Asie -
19ti by zde měli být před tebou a žalovat, mají-li vůbec co proti mně,
20anebo nechť sami tito povědí, jakou nepravost při mně shledali, když jsem stál před radou,
21leč stran toho jednoho zvolání, jak jsem vykřikl, stoje mezi nimi: Já jsem dnes před vámi souzen stran opětovného vstání mrtvých.
22A Felix, znaje ty věci týkající se Cesty dosti podrobně, jednání s nimi odročil a řekl: O vašich záležitostech rozhodnu, až sestoupí Lysias, tribun.
23A setníku rozkázal, by byl střežen a měl úlevu, a nikomu z jeho přátel nebránit, by mu byl k ruce.
24A po několika dnech se Felix objevil s Drusillou, svou ženou, jež byla Židovka, obeslal si Pavla a vyslechl ho stran víry v Krista;
25a když on promlouval o spravedlnosti a sebekázni a budoucím soudu, odpověděl Felix, polekav se: Prozatím se ubírej, a až se mi naskytne příležitost, přivolám si tě k sobě;
26zároveň doufaje, že mu od Pavla budou dány peníze; proto si ho také častěji obsílal a s ním hovoříval.
27Když však uplynula dvě léta, byl Felix vystřídán Porciem Festem jako nástupcem; a chtěje se Židům zavděčit, zanechal Felix Pavla ve vazbě.