1A když se Hospodin chystal vznésti Élijjáhúa ve vichřici v nebesa, stalo se, že vyšel Élijjáhú a Elíšá z Gilgálu
2a Élijjáhú k Elíšovi řekl: Zůstaň, prosím, zde, neboť Hospodin mě poslal až do Béth-Élu. A Elíšá řekl: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše, - chci-li tě opustit! I sestoupili v Béth-Él
3a synové proroků, kteří byli v Béth-Él u, vyšli k Elíšovi a řekli k němu: Zda víš, že se Hospodin chystá dnes tvého pána vzít od tvé hlavy? I řekl: Vím i já, mlčte.
4A Élijjáhú mu řekl: Elíšo, zůstaň, prosím, zde, neboť Hospodin mě poslal v Jeríchó. I řekl: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše, - chci-li tě opustit! I přišli v Jeríchó
5a synové proroků, kteří byli v Jeríchu, se přiblížili k Elíšovi a řekli k němu: Zda víš, že se Hospodin chystá dnes tvého pána vzít od tvé hlavy? I řekl: Vím i já, mlčte.
6A Élijjáhú mu řekl: Zůstaň, prosím, zde, neboť Hospodin mě poslal k Jordánu. I řekl: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše, - chci-li tě opustit! I odešli oni dva
7a při šli muži ze synů proroků, padesát, a stanuli od protějška, z daleka, a oni dva stanuli před Jordánem.
8A Élijjáhú vzal svůj plášť, ten svinul a udeřil vody, i rozdělily se sem a tam a oni dva přešli po suchu.
9A jak oni přešli, stalo se, že Élijjáhú řekl k Elíšovi: Žádej, co mám pro tebe učinit dříve než bude docházet k mému vzetí z tvé blízkosti. A Elíšá řekl: Nechť se tedy, prosím, na mne smí do stat dvojitý podíl na tvém duchu.
10I řekl: Žádostí jsi způsobil obtíž; budeš-li mě vidět zachvacována z tvé přítomnosti, má se ti tak stát, nebude-li však toho, nebude se dít.
11I stalo se, - oni se stále procházeli s rozmlouváním, - že hle, ohnivý vůz a ohniví koně, i způsobili mezi nimi dvěma odloučení a Élijjáhú ve vichřici vystoupil v nebesa.
12To Elíšá viděl; a on hlasitě volal: Můj otče, můj otče! Vozy Isráélovy a jeho jezdci! A již ho neuviděl; i uchopil svá roucha a roztrhl je na dva útržky
13a zvedl plášť Élijjáhúův, jenž z něho spadl, a vrátil se a stanul na břehu Jordánu.
14A vzal Élijjáhúův plášť, jenž z něho spadl, a udeřil vody a řekl: Kde je Hospodin, Bůh Élijjáhúův, - ano, on? A když udeřil vody, rozdělily se sem a tam a Elíšá přešel.
15A když ho uviděli synové proroků, kteří byli v Jeríchu naproti Jordánu, řekli: Na Elíšovi spočinul duch Élijjáhúův. A přišli mu vstříc a poklonili se mu k zemi
16a řekli k němu: Hle, prosím, s tvými nevolníky jsou zdatní muži, padesát; nechť, prosím, jdou hledat tvého pána - snad ho, když ho Duch Hospodinův odnesl, hodil na jednu z hor nebo v jednu z průrev. I řekl: Nemusíte posílat.
17A le naléhali na něho, až do rozpačitosti, takže řekl: Pošlete. Poslali tedy padesát mužů; ti hledali po tři dni a nenašli,
18a když se k němu vrátili, zatímco on zůstával v Jeríchu, řekl k nim: Zda jsem k vám neřekl, že nemáte posílat?
19A muži toho města k Elíšovi řekli: Hle, prosím, poloha toho to města je dobrá, jak můj pán vidí, a le voda je špatná a země neplodná.
20I řekl: Přineste mi novou mísu a dejte tam sůl. To k němu přinesli,
21i vyšel k východisku vody a hodil tam sůl a řekl: Takto řekl Hospodin: Dal jsem této vodě uzdravení, nebude již od ní nastávat smrt a ni neplodnost.
22A voda je až po tento den uzdravena podle slova Elíšova, jež vyslovil.
23A vystoupil odtamtud do Béth-Él u; a když on cestou vystupoval, vyšli z města mladí hoši a jali se tropit si z něho šašky a říkat mu: Vystup, plešatče, vystup, plešatče!
24I ohlédl se za sebe a uviděl je, a ve jménu Hospodinově jim zazlořečil; a z lesa vyšly dvě medvědice a čtyřicet a dva chlapce z nich roztrhaly.
25A odešel odtamtud na horu Karmel a odtamtud se vrátil v Šómrón.