1A Dávid si řekl ve svém srdci: Nyní budu jednoho dne muset být smeten rukou Šáúlovou; nebude mi dobře, leč bych co nejdříve mohl vyváznout do země Pelištím, takže Šáúl ode mne v beznaději upustí, hledat mě ještě po celém území Isráélově, i budu moci vyváznout z jeho ruky.
2A Dávid vstal a přešel on i šest set mužů, kteří byli s ním, k Áchíšovi, synu Máóchovu, králi Gathu,
3a u Áchíše v Gathu se Dávid usídlil, on i jeho muži, každý se svým domem, Dávid a jeho dvě ženy, Achínóam jizreélská a Avígajil, žena Náválova, karmelská.
4A Šáúlovi bylo oznámeno, že Dávid utekl do Gath u; již ho tedy nadále nehledal.
5A Dávid řekl k Áchíšovi: Našel-li jsem, prosím, v tvých očích přízeň, nechť mi dávají místo, a ť se tam mohu usídlit, v některém z měst na venkově, neboť proč má tvůj nevolník bydlet u tebe ve městě královském?
6Áchíš mu tedy v onen den dal Ciklag; proto až po tento den patří Ciklag králům Júdy.
7A počet dní, co Dávid bydlel v zemi Pelištím, byl rok a čtyři měsíce.
8A Dávid vystoupil, i jeho muži, a zaútočili na Geššúrího a Gezrího a Amálékího, neboť oni obývali zem, kde byli odvždy, tvůj vstup do Šúru a ž po zem Egypta.
9A Dávid vybíjel tu zem a nenechával naživu muže an i ženu a bral drobný dobytek a skot a osly a velbloudy a roucha a vracel se a přicházel k Áchíšovi;
10a když Áchíš řekl: Dnes jste nepodnikli nájezd? řekl Dávid: Na jih Júdy a na jih Jerachmeélího a na jih Kéního.
11A muže an i ženu nenechával Dávid naživu k přivedení do Gath u, s výrokem: Aby na nás neoznamovali výrokem: Tak Dávid učinil. A tak ový byl jeho obyčej po všechny dni, co bydlel v zemi Pelištím.
12A Áchíš v Dávida důvěřoval s výrokem: Naprosto se uvedl v ošklivost ve svém lidu, v Isráéli, i stane se mi služebníkem na vždy.