1I poklonil i se tam Hospodinu a Channá se jala modlit a řekla: Mé srdce se rozjásalo v Hospodinu, můj roh se v Hospodinu vyvýšil, má ústa se rozšířila nad mými nepřáteli, neboť jsem se rozveselila v tvém vysvobození.
2Není svatého jako Hospodin, neboť není nikoho kromě tebe, není skály jako náš Bůh;
3nechť nemnožíte řeč pyšnou, pyšnou, aby z vašich úst vycházela drzost, neboť Hospodin je Bůh vědění a zlé skutky nejsou schvalovány.
4Luk y mocných jsou zlámány a klopýtající se opásali životností,
5nasycení se dávají najímat za chléb a hladoví vymizeli; i neplodná porodila sedm a dětmi oplývající ochabla.
6Hospodin usmrcuje i oživuje, sesílá v šeól i povznáší,
7Hospodin ochuzuje i obohacuje, snižuje a také povyšuje,
8pozvedá nuzného z prachu a vyvyšuje nemajetného z hnoje k posazení s velmoži, i obdařuje je vlastnictvím trůnu slávy, neboť Hospodinu patří sloupy země, a na nich založil svět.
9Bude střežit nohy svých zbožných, a le zlovolní budou umlčováni ve tmě, neboť ne dovedností se vzmáhá muž.
10Hospodin - jeho odpůrcové se budou děsit, v nebesích na ně Hospodin bude hřmít; Hospodin bude soudit končiny země; i bude dávat sílu svému králi a vyvyšovat roh svého pomazaného.
11A Elkáná odešel do Rámy k svému domu a ten hoch se stal obsluhujícím Hospodina v přítomnosti Élího, kněze.
12A le synové Élího byli ničemové, neznali Hospodina.
13I bylo obyčejem kněží vůči lidu, že když kdokoli obětoval oběť, přišel za vaření masa sluha kněze, maje ve své ruce vidlici s tř em i hroty,
14již vrazil v mísu nebo v hrnec nebo v kotel nebo v pánev; vše, co vidlice vytahovala, bral kněz pro sebe. Tak činili v Šíle všemu Isráéli, všem, již tam přicházeli.
15I dříve než v kouř obraceli tuk - tu přišel sluha kněze a řekl člověku, jenž obětoval: Dej maso k upečení knězi, neboť od tebe nebude brát masa vařeného, nýbrž syrové;
16a řekl-li k němu ten člověk: Vždyť hned budou v kouř obracet tuk, potom si vezmi podle toho, co si tvá duše bude přát - tu řekl: Ne, nýbrž musíš dát nyní, a ne-li, vezmu násilím.
17Hřích těch mladíků byl tedy v přítomnosti Hospodinově velmi veliký, neboť lidé dary Hospodinu znevažovali.
18A Samúél v přítomnosti Hospodinově obsluhoval, hoch ovinutý přehozem z plátna;
19a jeho matka mu zhotovovala malý pláštík, jejž mu vynášela od roku k roku při svém vystupování se svým mužem k obětování výroční oběti;
20a Élí Elkánovi a jeho ženě žehnal a říkal: Kéž ti Hospodin ráčí přidělit símě z této ženy místo vyžádaného, jenž byl vyžádán na Hospodinu. A odcházeli k jeho místu.
21Kdykoli Hospodin na Channu obrátil zřetel, tehdy otěhotněla; i porodila tři syny a dvě dcery. A ten hoch Samúél vyrostl při Hospodinu.
22A Élí velmi zestárl a slyšel o vše m, co všemu Isráélovi činili jeho synové, i jak uléhali s ženami, jež posluhovaly u vchod u stanu setkávání,
23a říkal jim: Proč činíte věci jako tyto, o nichž já slyším, o vašich zlých věcech, od všeho lidu, o těchto věcech?
24Ne, moji synové, neboť ne ní dobrá pověst, již slyším: Svůdcové lidu Hospodinova!
25Bude-li hřešit člověk vůči člověku, pak o něm rozhodne Bůh, bude-li však člověk hřešit vůči Hospodinu, kdo se pro něho bude činit rozhodčím? Neposlouchali však hlasu svého otce; neboť se Hospodin naklonil k usmrcení jich.
26A ten hoch Samúél dále rostl a byl zadobře i s Hospodinem a i s lidmi.
27A k Élímu přišel Boží muž a řekl k němu: Takto řekl Hospodin: Zda jsem se zřetelně zjevil domu tvého otce při jejich pobytu v Egyptě, u domu faraonova,
28a no, k vyvolení si ho ze všech kmenů Isráélových za kněze, k vystupování před můj oltář, k zakuřování kouřidlem, k nošení přehozu před mou tváří? A dal jsem domu tvého otce všechny ohnivé oběti Isráélových dětí;
29proč šlapete po mých obětech a po mých darech, jež jsem v příbytku rozkázal? A svých synů si vážíš nade mne, k vašemu tloustnutí z nejlepšího ze všech darů Isráélových, to jest mého lidu.
30Je tudíž Hospodinem, Bohem Isráélovým, prohlášeno: Řekl jsem ovšem: Dům tvůj a dům tvého otce bude navždy chodit před mou tváří; nyní však je Hospodinem prohlášeno: Daleko mi od toho, nýbrž vážících si mne si budu vážit, a le podceňující mě budou zlehčováni.
31Hle, přicházejí dni, kdy budu usekávat paži tvou a paži domu tvého otce, aby nebylo v tvém domě starce,
32a mezi vším, co dobrého se bude činit s Isráélem, budeš spatřovat protivníka příbytku, a nikdy nebude starce v tvém domě.
33A muž, jehož ti od svého oltáře nebudu vytínat, bude k vyhašení tvých očí a k vysílení tvé duše, a všechen dorost tvého domu bude mřít v mužném věku;
34a znamením ti bude toto, co bude přicházet na dva tvé syny, na Chofního a Pincháse: Oni oba budou v jeden den mřít.
35A chci si vzbudit důvěryhodného kněze; ten bude jednat podle toho, co je v mém srdci a v mé duši, i zbuduji mu trvalý dům, a bude po všechny dni chodit před tváří mého pomazaného.
36A stane se, že každý pozůstalý v tvém domě bude přicházet poklonit se mu za minci ze stříbra a bochník chleba a řekne: Připusť mě, prosím, k jedné z kněžských činností, abych mohl pojíst kousek chleba.