1A po tři léta setrvávali tak, že mezi Arámem a mezi Isráélem nebylo války;
2a v třetím roce se stalo, že ke králi Isráélovu sestoupil Jehóšáfát, král Júdův.
3A král Isráélův řekl k svým služebníkům: Zda víte, že Rámóth-Gileád patří nám? A my jsme nečinni stran jeho vzetí z ruky krále Arámu.
4A k Jehóšáfátovi řekl: Zda půjdeš se mnou do boje do Rámóth-Gileád u? A Jehóšáfát ke králi Isráélovu řekl: Takový budu já, jaký jsi ty, tak můj lid jako tvůj lid, tak moje koně jako tvoje koně.
5A Jehóšáfát ke králi Isráélovu řekl: Vyžádej si, prosím, nejprve slovo Hospodinovo.
6A král Isráélův shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a řekl k nim: Zda mám jít do boje proti Rámóth-Gileádu? Či mám nechat tak? I řekli: Vystup a Pán je bude vy dávat v ruku krále.
7A Jehóšáfát řekl: Zda tu není jiného proroka Hospodinova, a ť se můžeme dotázat skrze něho?
8A král Isráélův k Jehóšáfátovi řekl: Ještě je jeden muž k dotázání Hospodina skrze něho, a le já ho nenávidím, neboť o mně neprorokuje dobré, nýbrž zlé, Míchájhú, syn Jimlův. A Jehóšáfát řekl: Nechť král tak nemluví.
9Král Isráélův tedy zavolal na jednoho dvořana a řekl: Pospěš - Míchájhúa, syna Jimlova!
10A král Isráélův a Jehóšáfát, král Júdův, seděli každý na svém trůně, oblečeni v roucha, na prostranství u vchod u do brány Šómrónu, a před jejich tváří prorokovali všichni proroci;
11a Cidkijjá, syn Kenaanův, si zhotovil rohy ze železa a řekl: Takto řekl Hospodin: Těmito budeš Aráma trkat až do skoncování s nimi.
12A tak prorokovali všichni proroci, výrokem: Vystup do Rámóth-Gileád u a měj úspěch, neboť je Hospodin vy dá v ruku krále.
13A ten posel, jenž odešel zavolat Míchájhúa, k němu promluvil výrokem: Hle, prosím, slova proroků: jedněmi ústy dobro pro krále; nechť je, prosím, tvé slovo jako slovo jednoho z nich, takže promluvíš dobro.
14A Míchájhú řekl: Jako že je živ Hospodin, že co bude Hospodin ke mně říkat, to budu mluvit.
15I přišel ke králi a král k němu řekl: Míchájhú, zda máme jít do Rámóth-Gileádu k boji či máme nechat tak? I řekl: Vystup a měj úspěch, neboť je Hospodin vy dá v ruku krále.
16A král k němu řekl: Kolikrát ještě tě já budu zapřísahávat, abys ke mně nemluvil, leč pravdu ve jménu Hospodinově?
17I řekl: Uviděl jsem všechen Isráél - byli rozptýleni na horách jako ovce, jež nemají pastýře, a Hospodin řekl: Tito nemají pánů, nechť se vracejí v pokoji, každý k svému domu.
18A král Isráélův řekl k Jehóšáfátovi: Zda jsem k tobě neřekl: Nebude o mně prorokovat dobré, nýbrž zlé?
19I řekl: Slyš tedy slovo Hospodinovo: Uviděl jsem Hospodina sedícího na svém trůnu a všechen zástup nebes stojící před ním, zprava jemu i zleva jemu;
20a Hospodin řekl: Kdo bude umět zlákat Acheáva, a by musel vystoupit a padnout v Rámóth-Gileádu? A když řekl tento takto a tento říkal takto,
21vyšel jistý duch a stanul před tváří Hospodinovou a řekl: Já ho budu umět zlákat. A Hospodin k němu řekl: Čím?
22I řekl: Mohu vyjít a stát se duchem lži v ústech všech jeho proroků. A řekl: Budeš ho umět zlákat a i pře moci; vyjdi a učiň tak.
23Nuže tedy, hle, dal Hospodin v ústa všech těchto proroků ducha lži a Hospodin o tobě promluvil zlo.
24Tu se přiblížil Cidkijjá, syn Kenaanův, a udeřil Míchájhúa na líce a řekl: Kudy to Duch Hospodinův z mé blízkosti přešel mluvit s tebou?
25A Míchájhú řekl: Hle, ty budeš vidět v onen den, až budeš vstupovat z pokoje v pokoj, chtěje se skrýt.
26A král Isráélův řekl: Vezmi Míchájhúa a zaveď ho zpět k Ámónovi, veliteli města, a k Jóášovi, synu královu,
27a řekni: Takto řekl král: Vsaďte tohoto v dům vazby a až do mého příchodu v pokoji mu dávejte jíst chléb tísně a vodu tísně.
28A Míchájhú řekl: Budeš-li se jakkoli v pokoji vracet, nepromluvil skrze mne Hospodin. A řekl: Naslouchejtež, zástupy lidu, oni všichni!
29I vystoupil král Isráélův a Jehóšáfát, král Júdův, k Rámóth-Gileád u;
30a král Isráélův řekl k Jehóšáfátovi: Chci se přestrojit a tak vstoupit v bitvu, a le ty si obleč svá roucha. Král Isráélův se tedy přestrojil a vstoupil v bitvu;
31a král Arámu velitelům vozů, jichž měl třicet a dva, rozkázal výrokem: Nebudete v boji za cíl mít malého a ni velikého, nýbrž samotného krále Isráélova.
32A jak velitelé vozů uviděli Jehóšáfáta, stalo se, že si oni řekli: To je jistě Isráélův král; a odbočili proti němu k boji. A Jehóšáfat vzkřikl;
33a jak velitelé vozů shledali, že to ne ní král Isráélův, stalo se, že se od pro následování ho od vrátili.
34A kdosi z luku naslepo vystřelil a zasáhl krále Isráélova mezi spáry pancíře; i řekl k svému vozataji: Obrať svůj směr a vyvez mě z vojska, neboť jsem raněn.
35A boj se v onen den vzmohl, takže král musel ve vozidle naproti Arámovi stát, a za večera umřel, a krev ze zranění natekla do nitra vozu.
36A za zacházení slunce prošel vojskem pokřik, výrok: Každý do svého města a každý do své země!
37A když král umřel, byl dopraven do Šómrónu, a v Šómrónu krále pohřbili.
38A když se u rybníka v Šómrónu jal i oplachovat vůz, jali se psi lízat krev (když se koupaly nevěstky), podle slova Hospodinova, jež vyslovil.
39A ostatní věci Acheávovy a vše, co vykonal, a dům ze slonoviny, jejž zbudoval, a všechna města, jež zbudoval, - zda ony ne jsou vy psány na knize letopisů králů Isráélových?
40I ulehl Acheáv se svými otci a kralování se místo něho ujal Achazjáhú, jeho syn.
41A Jehóšáfát, syn Ásův, se ujal kralování nad Júdou ve čtvrtém roce Acheáva, krále Isráélova.
42Při započetí svého kralování byl Jehóšáfát ve věku třiceti a pěti let a dvacet a pět let kraloval v Jerúsalémě, a jméno jeho matky Azúvá, dcera Šilchího.
43A chodil vší cestou Ásy, svého otce, - neodvrátil se od ní, - k vykonávání toho, co bylo v očích Hospodinových správné.
44Jen že výšiny ještě nebyly odstraněny; lid - ti na výšinách obětovali a zakuřovali.
45A s králem Isráélovým uzavřel Jehóšáfát mír.
46A ostatní věci Jehóšáfátovy, jeho hrdinství, jež projevil, a jak bojoval, - zda ony ne jsou vy psány na knize letopisů králů Júdových?
47A ostatek chrámových smilníků, jenž zbyl ve dnech Ásy, jeho otce, ze země vymetl.
48A v Edómu nebylo krále, králem byl správce.
49A Jehóšáfát zřídil taršíšské lodi k plavbě do Ófíru pro zlato, a le neodplulo se, neboť lodi v Ecjón-Geveru ztroskotaly.
50Tehdy řekl k Jehóšáfátovi Achazjáhú, syn Acheávův: Nechť s tvými služebníky plují na lodích moji služebníci. A le Jehóšáfát nesouhlasil.
51I ulehl Jehóšáfát se svými otci a byl se svými otci pohřben ve městě Dávida, svého otce; a kralování se místo něho ujal Jehórám, jeho syn.
52Achazjáhú, syn Acheávův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v sedmnáctém roce Jehóšáfáta, krále Júdova, a kraloval nad Isráélem dvě léta;
53a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, a chodit cestou svého otce a cestou své matky a cestou Jároveáma, syna Nevátova, jenž svedl Isráéle k hřešení,
54a sloužit Baalovi a klanět se mu a dráždit Hospodina, Boha Isráélova, podle všeho, co činil jeho otec.