1A stran věcí obětovaných modlám: Víme, (protože poznání máme všichni - poznání nadouvá, buduje však láska;
2myslí-li někdo, že něco ví, nezná ještě nic tak, jak by znát měl,
3miluje-li však kdo Boha, ten je poznán od něho,) -
4tedy: Stran požívání věcí obětovaných modlám víme, že modla není na světě nic a že není žádného jiného Boha, leč jeden;
5ano, aťsi třeba i jsou tak řečení bohové, buď v nebi nebo na zemi, (jakože právě mnoho bohů a mnoho pánů je,)
6ale pro nás je jeden Bůh, Otec, z něhož jsou všechny věci, a my pro něho, a jeden Pán, Ježíš Kristus, skrze něhož jsou všechny věci, i my skrze něho.
7Ale to poznání ne ní ve všech a někteří až do nynějška jedí jako věc obětovanou modlám, se svědomím stran modly, a jejich svědomí, jsouc slabé, se potřísňuje.
8Pokrm nás však Bohu neodporučuje, aniž o co přicházíme, nepojíme-li, aniž co získáváme, pojíme-li;
9hleďte však, aby se snad toto vaše právo nestalo slabým překážkou.
10Vždyť uvidí-li někdo tebe, jenž máš poznání, ležet u stolu v domě model, nebude jeho, (jenž je slabý,) svědomí dodáno odvahy k jedení modlám obětovaných věcí?
11A ten slabý, bratr, pro něhož umřel Kristus, bude tím tvým poznáním zahuben;
12takto však, hřešíce proti bratrům a zraňujíce jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu.
13Právě proto, je-li pokrm mému bratru léčkou, nikdy masitých pokrmů ani neokusím, abych se svému bratru léčkou nestal.