1 Corinthians 7PMPZ

1Stran věcí pak, o nichž jste [mi] napsali: Je dobré člověku nesahat na ženu,

2vzhledem k smilstvu však nechť každý má ženu svou a každá nechť má svého vlastního muže,

3muž nechť ženě odvádí, co jí patří, a podobně i žena muži.

4Ženě pravomoc nad svým vlastním tělem nepřísluší, nýbrž muži, a podobně an i muži nepřísluší pravomoc nad svým vlastním tělem, nýbrž ženě -

5neukracujte se navzájem, leč snad na základě dohody na čas, abyste se mohli oddat modlitbě, a buďte zase spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan.

6Toto však pravím jako svolení, ne jako nařízení,

7a chtěl bych, by všichni lidé byli jako i já sám, ale každý má svůj vlastní dar od Boha, ten tak a ten zase tak.

8Svobodným a vdovám pak pravím: Je jim dobré, zůstanou-li tak jako i já,

9nemohou-li se však ovládnout, nechť vstoupí v manželství, neboť je lépe v manželství vstoupit než hořet.

10Manželům pak velím ne já, nýbrž Pán: Žena nechť se od muže neodlučuje,

11(byť se však i odloučila, nechť zůstává nevdána anebo nechť se s mužem smíří,) a muž nechť ženu neopouští.

12Ostatním pak pravím já, ne Pán: Má-li některý bratr ženu nevěřící a ona je ochotna s ním bydlet, nechť ji neopouští;

13a žena, jež má muže nevěřícího, a on je ochoten s ní bydlet, nechť svého muže neopouští -

14jeť nevěřící muž v ženě posvěcen a nevěřící žena je posvěcena v bratru, jelikož jinak by přece vaše děti byly nečisté, nyní však jsou svaté.

15Jestliže se však nevěřící míní odloučit, nechť se odlučuje, bratr nebo sestra v takovýchto případech není v porobě, Bůh však nás povolal k pokoji.

16Copak víš, ženo, zda svého muže zachráníš? Anebo co víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

17Jinak však, jak každému Pán přidělil, jak každého Bůh povolal, tak nechť chodí; a tak stanovím ve všech shromážděních.

18Byl někdo povolán jako obřezaný? Nezahlazuj si obřízku. Byl někdo povolán v neobřízce? Nedávej se obřezávat -

19obřízka není nic a neobřízka není nic, nýbrž dodržování Božích příkazů.

20V kterém povolání byl každý povolán, v tom nechť zůstává.

21Byl jsi povolán jako nevolník? Nechť ti na tom nezáleží; ale můžeš-li se i stát volným, raději toho užij.

22Vždyť nevolník, jenž byl v Pánu povolán, je propuštěncem Páně; podobně [i] volný, jenž byl povolán, je nevolníkem Kristovým.

23Byli jste koupeni za cenu, nestávejte se nevolníky lidí.

24V čem byl každý povolán, bratři, v tom nechť před Bohem zůstává.

25Stran paniců a panen pak nařízení Páně nemám, podávám však své mínění jako někdo, komu se od Pána dostalo smilování, by byl věren.

26Domnívám se tedy, že je dobré toto, vzhledem k nynější nutnosti: že je člověku dobré být tak, jak je.

27Jsi přivázán k ženě? Neusiluj o uvolnění. Jsi od ženy uvolněn? Neusiluj o ženu;

28vstoupíš-li však i v manželství, nezhřešil jsi, a vstoupí-li v manželství panic nebo panna, nezhřešili, takovíto však budou co do masa mít svízel a já vás chci šetřit.

29Dím pak toto, bratři: čas je omezený; dále, aby i ti, kdo ženy mají, byli jako nemající je,

30a kdo pláčí, jako neplačící, a kdo se radují, jako neradující se, a kdo kupují, jako nevlastnící,

31a kdo používají světa, jako ne zplna ho využívající, neboť ráz tohoto světa pomíjí

32a já bych chtěl, byste vy byli bez starostí. Svobodný se stará o věci Páně, jak se zalíbí Pánu,

33kdo však se oženil, stará se o věci světa, jak se zalíbí ženě.

34Je rozdíl mezi ženou a pannou: svobodná se stará o věci Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ta však, jež se vdala, se stará o věci světa, jak se zalíbí muži.

35Toto však pravím k vašemu vlastnímu prospěchu, ne abych vám nastavil smyčku, nýbrž k tomu, co je slušné, a abyste byli bez rozptylování Pánu k ruce.

36Domnívá-li se však někdo, že si vzhledem k svému panictví počíná neslušně, měl-li by květ života za sebou a musí -li se tak dít, nechť činí, co si přeje, nehřeší - nechť vstupují v manželství.

37Kdo však ve svém srdci pevně stojí, nemaje toho potřebu, a je pánem své vlastní vůle a ve svém srdci usoudil to, by své panictví uchovával, jedná dobře.

38I ten tedy, kdo se v manželství vydává, jedná dobře, a kdo se v manželství nedává, jedná lépe.

39Žena je vázána na čas života jejího muže, zesne-li však muž, je volná vdát se, za koho si přeje, toliko v Pánu;

40blaženější však je, zůstane-li tak - podle mínění mého, myslím však, že i já mám Božího Ducha.

No Data

Choose Translation

Switch translation for 1 Corinthians 7.

Reading Settings

Paragraph viewDisplay verses as flowing paragraphs instead of individual lines
Show verse numbersDisplay verse numbers inline
Red letterHighlight the words of Christ in red

Sign in to save your reading preferences across sessions.