1Znovu jsem pozvedl oči a vtom jsem uviděl letící svitek.
2Zeptal se mě: Co vidíš? Odpověděl jsem: Vidím letící svitek, dvacet loket dlouhý a deset loket široký.
3Řekl mi: To je prokletí, které vychází na celou zemi. Neboť každý, kdo kradl, jak je psáno na jedné straně svitku, zůstal bez trestu a každý, kdo lživě přísahal, jak je psáno na druhé straně svitku, zůstal bez trestu.
4Vyvedl jsem ho však, je výrok Hospodina zástupů, a vstoupí do domu zloděje a do domu toho, kdo lživě přísahá v mém jménu. Zůstane v jeho domě a zničí ho i s krovem a s kamením.
5Anděl, který se mnou mluvil, vyšel a řekl mi: Pozvedni oči a pohleď, co to vychází.
6Zeptal jsem se: Co je to? Odpověděl: To je vycházející éfa. A řekl: To je jejich oko po celé zemi.
7Vtom se zdvihlo olověné víko a tam uvnitř éfy seděla nějaká žena.
8Řekl: To je ničemnost, a hodil ji dovnitř éfy a na otvor hodil olověné závaží.
9Pak jsem pozvedl oči a vtom jsem uviděl vycházet dvě ženy. Vítr vál do jejich křídel, měly totiž křídla jako čáp, a nesly éfu mezi zemí a nebem.
10Zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: Kam odnášejí tu éfu?
11Odpověděl mi: Aby jí postavily dům v šineárské zemi. Až bude připraven, spočine tam na podstavci.