1Anděl, který se mnou mluvil, mě znovu vzbudil, jako se budí muž ze spánku.
2Zeptal se mě: Co vidíš? Odpověděl jsem: Vidím svícen celý ze zlata a na jeho vrchu nádrž na olej; na něm sedm lamp a sedm nálevek k lampám, které jsou na jeho vrchu.
3U něho jsou dvě olivy, jedna napravo od nádrže a druhá nalevo.
4Promluvil jsem a zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: Co mají tyto věci znamenat, můj pane?
5Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: Nevíš, co mají znamenat? Odpověděl jsem: Nevím, můj pane.
6Promluvil a řekl mi: Toto je Hospodinovo slovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem, praví Hospodin zástupů.
7Čím jsi, veliká horo? Před Zerubábelem se staneš rovinou. Pak vynese nahoru vrcholový klenák za radostného volání o něm: Jak půvabný, jak půvabný!
8Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
9Zerubábelovy ruce položily základy tohoto domu a jeho ruce ho dokončí. A poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.
10Vždyť kdo pohrdl dnem malých věcí, bude se radovat, až uvidí olovnici v Zerubábelově ruce. Těch sedm jsou Hospodinovy oči obzírající celou zemi.
11Promluvil jsem a zeptal jsem se ho: Co znamenají ty dvě olivy napravo a nalevo od svícnu?
12Promluvil jsem podruhé a zeptal jsem se ho: Co znamenají ty dvě olivové větve, z nichž se vylévá zlato prostřednictvím dvou zlatých trubic?
13Zeptal se mě: Nevíš, co znamenají? Odpověděl jsem: Nevím, můj pane.
14Řekl: To jsou dva pomazaní, kteří stojí před Pánem celé země.