Bible

1 Davidův žalm, když byl v Judské pustině. 2 Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi. 3 Proto tě vyhlížím ve svatyni – chci hledět na tvou moc i slávu, 4 neboť tvé milosrdenství je lepší než život. Mé rty tě budou oslavovat – 5 tak ti budu dobrořečit po celý svůj život, ve tvém jménu budu pozvedat dlaně. 6 Má duše se sytí tukem, tučnou stravou. A mé rty? Radostným křikem tě chválí má ústa. 7 Když si tě připomínám na svém loži. O tobě rozjímám za nočních hlídek, 8 jak jsi mi býval ku pomoci. Budu jásat ve stínu tvých křídel; 9 má duše přilnula k tobě. Podpírá mě tvá pravice. 10 A ti, kteří usilují o zkázu mé duše, se dostanou do útrob země. 11 Budou vydáni pod meč, stanou se kořistí lišek. 12 Ale král se bude radovat v Bohu; každý, kdo při něm přísahá, se bude chlubit, ale ústa mluvící lež budou zacpána.