1Slyšte nyní to, co říká Hospodin: Vstaň a veď při před horami, ať návrší slyší tvůj hlas.
2Slyšte, hory, Hospodinův spor, vy pevné základy země, protože Hospodin vede spor se svým lidem, bude se soudit s Izraelem.
3Co jsem ti provedl, můj lide? Čím jsem tě unavil? Vypovídej proti mně!
4Vždyť jsem tě vyvedl z egyptské země, vykoupil jsem tě z domu otroctví a poslal jsem před tebou Mojžíše, Árona a Mirjam.
5Vzpomeň si, můj lide, co plánoval moábský král Balák a co mu odpověděl Bileám, syn Beórův, a co se stalo od Šitímu až do Gilgálu, abys poznal Hospodinovy spravedlivé činy.
6S čím mohu vyjít vstříc Hospodinu, sklonit se před vyvýšeným Bohem? Což mu mohu vyjít vstříc se zápalnými oběťmi, s ročními telaty?
7Cožpak Hospodin najde zalíbení v tisících beranů a v desetitisících potoků oleje? Což mohu dát svého prvorozeného za své přestoupení, plod svého lůna za hřích své duše?
8Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: Jenom abys jednal podle práva, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.
9Slyš! Hospodin volá k městu – a bázeň před tvým jménem znamená obezřetnost – Slyšte, pokolení a shromáždění města.
10Což mohu zapomenout na ničemně získané poklady v domě ničemy a ošizenou míru, která je zlořečená?
11Což mohu za poctivé prohlásit ničemné váhy a měšec s falešným závažím?
12Bohatí toho města jsou plni násilí, jeho obyvatelé mluví lež, jazyk v jejich ústech je záludný.
13Proto tě tvrdě zbiji, budu tě pustošit za tvůj hřích.
14Budeš jíst, ale nenasytíš se, tvůj hlad bude uprostřed tebe. Odtáhl ses stranou, ale do bezpečí si nic neodneseš. A co si do bezpečí odneseš, vydám meči.
15Budeš zasévat, ale nebudeš sklízet; budeš šlapat olivy, ale nepomažeš se olejem; šlapat nové víno, ale nebudeš pít víno.
16Protože jsi měl na zřeteli ustanovení Omrího a všechny skutky domu Achabova a protože jste žili podle jeho rad, proto tě učiním předmětem hrůzy a obyvatele toho města předmětem úžasu. Ponesete potupu národů.