1Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.
2To bylo na počátku u Boha.
3Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je.
4V něm byl život a ten život byl světlo lidí.
5A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
6Objevil se člověk poslaný od Boha, jehož jméno bylo Jan.
7Ten přišel jako svědek, aby o tom světle vydal svědectví, aby skrze něho všichni uvěřili.
8On sám nebyl to světlo, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.
9Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět.
10Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal.
11Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali.
12Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno.
13Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha.
14A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.
15Jan o něm vydával svědectví. Volal: „To je ten, o němž jsem řekl: ‚Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘“ –
16Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za milostí.
17Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
18Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.
19Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a Levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi ty?“
20I vyznal a nezapřel; vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“
21Zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“
22Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“
23Řekl: „Já jsem hlas volajícího v pustině: ‚Vyrovnejte Pánovu cestu‘, jak řekl prorok Izaiáš.“
24Ti poslaní byli z farizeů.
25I zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“
26Jan jim odpověděl: „Já křtím ve vodě, ale uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte:
27To je ten, který přichází za mnou, který byl přede mnou; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek jeho sandálu.“
28Tyto věci se udály v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.
29Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa.
30Toto je ten, o němž jsem řekl: ‚Za mnou přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘
31Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“
32A Jan vydal svědectví: „Viděl jsem, jak Duch sestupoval jako holubice z nebe a zůstal na něm.
33Ani já jsem ho neznal, ale ten, kdo mne poslal křtít ve vodě, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí v Duchu Svatém.‘
34A já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Boží Syn.“
35Druhého dne tam Jan opět stál se dvěma ze svých učedníků.
36Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, Beránek Boží!“
37Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem.
38Ježíš se otočil, a když uviděl, že jdou za ním, řekl jim: „Co hledáte?“ A oni mu řekli: „Rabbi“, což se překládá ‚Učiteli‘, „kde bydlíš?“
39Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtvrté hodiny odpoledne.
40Jeden z těch dvou, kteří to uslyšeli od Jana a připojili se k němu, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.
41Ten nalezl nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše“ (což je v překladu: Kristus).
42Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Jonášův; budeš se jmenovat Kéfas“ (což se překládá Petr).
43Druhého dne se Ježíš rozhodl odejít do Galileje. Nalezl Filipa a řekl mu: „Následuj mne.“
44Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
45Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“
46Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a podívej se.“
47Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, to je opravdu Izraelita, ve kterém není lsti.“
48Natanael mu řekl: „Odkud mne znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.“
49Natanael mu odpověděl: „Rabbi, ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“
50Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkovníkem‘? Uvidíš větší věci než toto.“
51A řekl mu: „Amen, amen, pravím vám, od nynějška uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“