Job 13
1 Inu, mé oko vše vidělo, mé ucho slyšelo a porozumělo tomu.
2 Ve srovnání s vaším poznáním jsem také já obeznámen; nejsem zpozdilejší než vy.
3 Já však promluvím se Všemohoucím a budu chtít od Boha rozsoudit.
4 Vy šíříte klam, ano všichni jste lékaři k ničemu.
5 Kéž se stane, že nadobro zmlknete, to ať je vaší moudrostí.
6 Slyšte přece mou stížnost, věnujte pozornost námitkám mých rtů.
7 Cožpak budete kvůli Bohu prohlašovat zvrácenost, budete kvůli němu prohlašovat záludnost?
8 Budete mu snad nadržovat, pokud za Boha povedete při?
9 Bude to snad dobré, až vás prověří, jestliže ho chcete podvádět, jako se podvádí člověk?
10 Přísně vás pokárá, pokud budete tajně nadržovat.
11 Což vás neohromí jeho vznešenost a nepadne na vás strach z něj?
12 Vaše vzpomínky jsou pořekadla z popela, vaše obranné valy jsou jako valy z hlíny.
13 Mlčte a nechte mě být, ať mohu promluvit já, ať na mě přijde cokoliv.
14 Proč mám nést své maso ve svých zubech a svůj život brát do svých rukou?
15 Jestli mě skolí, budu v něho skládat naději; pouze nechám rozsoudit v jeho přítomnosti své cesty.
16 I to je mi ke spáse, neboť bezbožný před jeho tvář nepřijde.
17 Poslouchejte bedlivě mé slovo a můj výrok ať pronikne do vašich uší.
18 Hle, nyní jsem se připravil na soud; vím, že já budu v právu.
19 Kdo to se mnou chce vést při? Vždyť bych teď umlkl a vydechl naposled.
20 Jen dvě věci se mnou nedělej; tehdy se před tebou nebudu muset skrývat:
21 Svou ruku ode mě vzdal a hrůza z tebe ať mě neděsí.
22 Pak volej a já odpovím, anebo budu mluvit já a ty mi odpověz.
23 Kolik mám zvráceností a hříchů? Dej mi poznat mé přestoupení a můj hřích.
24 Proč chceš skrývat svou tvář a považovat mě za svého nepřítele?
25 Cožpak chceš strašit odváté listí a pronásledovat vyschlou plevu?
26 Vždyť si o mně zapisuješ trpké věci a dáváš mi zakusit důsledky zvráceností mého mládí.
27 Vkládáš mé nohy do klády a střežíš všechny mé stezky. Do mých stop si vyryješ značky.
28 A on zchřadne jako hniloba; jako roucho rozežrané moly.