1Běda umíněným synům, je Hospodinův výrok, kteří provádějí plán, ale ne ode mne, a vylévají úlitbu, ale ne podle mého ducha, jen aby vršili hřích na hřích;
2těm, kteří zamýšlejí sestoupit do Egypta – avšak mých úst se přitom nedoptávají – aby hledali bezpečí pod záštitou faraona a našli útočiště ve stínu Egypta.
3Faraonova záštita vám bude k hanbě a útočiště ve stínu Egypta k potupě.
4Ačkoliv jeho knížata byla v Sóanu a jeho poslové dorazí do Chánesu,
5každý bude zahanben kvůli lidu, který mu neprospěje. Nebude k pomoci ani k prospěchu, ale k hanbě a k potupě.
6Prorocký výnos o zvířatech Negebu: Zemí soužení a sklíčenosti – odkud jsou lvice a lev, zmije i létající ohnivý had – tam nesou na zádech oslů svůj majetek a na hrbech velbloudů své poklady lidu, který jim neprospěje.
7A Egypťané? Budou pomáhat marně a zbytečně. Proto jsem o nich vyhlásil: Jsou umlčený bouřlivák.
8Teď jdi a zapiš to před nimi na tabulku a na listinu to zaznamenej, ať je to pro budoucí dny jako svědectví až navěky.
9Neboť to je vzpurný lid, prolhaní synové, synové neochotní poslouchat Hospodinův zákon.
10Říkají vidoucím: Nehleďte, a prorokům: Neprorokujte nám správné věci, říkejte nám hladká slova, prorokujte klamy.
11Ustupte z cesty, uhněte ze stezky, přestaňte nám mluvit o Svatém Izraele!
12Proto toto praví Svatý Izraele: Protože jste zavrhli toto slovo a spoléháte na útlak a vychytralost a o to se opíráte,
13proto vám tato vina bude jako trhlina zapříčiňující pád, která se rozšiřuje ve vysoké hradbě, jejíž zkáza přijde náhle, v okamžiku.
14Rozbije se tak, jako když se dočista rozbije hrnčířův džbán, rozdrcen bez lítosti, takže se v té drti nenajde ani střep k shrnutí ohně z ohniště nebo k nabrání vody z louže.
15Neboť toto řekl Panovník Hospodin, Svatý Izraele: V návratu a klidu budete zachráněni, v utišení a v důvěře bude vaše síla. Ale nechtěli jste.
16Řekli jste: Ne, ale budeme utíkat na koních – proto budete utíkat – a: Pojedeme na rychlonohých – proto vaši pronásledovatelé budou rychlonozí.
17Tisíc bude utíkat před válečným pokřikem jediného, před pokřikem pěti utečete, dokud nezůstanete jako žerď na vrcholku hory a jako korouhev na návrší.
18Proto Hospodin vyčkává, aby se nad vámi slitoval, proto se pozdvihne, aby se nad vámi smiloval, protože Hospodin je Bůh práva – blahoslavení jsou všichni, kdo na něho toužebně očekávají.
19Neboť lid bude bydlet na Sijónu, v Jeruzalémě. Nebudeš již plakat, Hospodin ti bude velice milostivý při zvuku tvého úpěnlivého křiku: Jakmile jej uslyší, odpoví ti.
20Ačkoliv vám Panovník dá chléb úzkosti a vodu útisku, tvoji učitelé se již nebudou skrývat, ale na vlastní oči uvidíš své učitele.
21A na vlastní uši uslyšíš za sebou říkat: To je ta cesta, po ní jděte, ať se dáte napravo nebo nalevo.
22Pak prohlásíte za nečisté své stříbrem potažené tesané modly i svou pozlacenou litou modlu, odvrhneš je jako věci poskvrněné menstruací. Řekneš jim: Táhněte!
23A on dá déšť pro tvé zrno, kterým oseješ zemi, dá pokrm z úrody země a bude šťavnatý a tučný. Tvůj dobytek se bude v onen den pást na rozlehlých pastvinách,
24býci a osli obdělávající zemi budou žrát smíšenou slanou píci, která se prohazuje lopatou a vidlemi.
25A na každé vysoké hoře a na každém vyvýšeném návrší budou koryta tekoucí vody, v den velkého vraždění, kdy padnou věže.
26I bude světlo měsíce jako světlo slunce a světlo slunce bude sedminásobné, jako světlo sedmi dnů – v den, kdy Hospodin ováže zlomeninu svého lidu a jeho zdrcující ránu uzdraví.
27Hle, Hospodinovo jméno přichází zdaleka, planoucí hněvem, v hustém oblaku dýmu; jeho rty jsou plné rozhořčení, jeho jazyk jako stravující oheň
28a jeho dech bude jako valící se potok dosahovat až k šíji, aby vláčel národy ve jhu nicoty a aby je udidly na čelistech národů zaváděl z cesty.
29Budete mít na rtech píseň jako v noci zasvěcení svátku a v srdci radost jako ten, kdo jde za zvuku flétny, aby vstoupil na Hospodinovu horu, ke Skále Izraele.
30A Hospodin nechá zaznít svůj majestátný hlas a ukáže svou pádnou paži s běsněním hněvu a plamenem stravujícího ohně, s pleskáním a přívalem deště a s kamenným krupobitím.
31Neboť Asýrie se zděsí Hospodinova hlasu, když ji udeří holí.
32I stane se, že každý úder trestající hole, který na ni Hospodin dopustí, bude s tamburínami a s lyrami. Bude s ní bojovat v bitvách s máváním.
33Protože již dlouho je připraven Tófet, také pro krále je připraven: Je vyhlouben doširoka. Jeho ohnivá hranice s množstvím dříví – Hospodinův dech ji rozpaluje jako potok síry.