1Tu mi řekl: Lidský synu, postav se na nohy, chci s tebou mluvit.
2Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch, postavil mě na nohy a já jsem poslouchal, co ke mně mluví.
3Řekl mi: Lidský synu, posílám tě k synům Izraele, k těm vzpurným pohanům, kteří se proti mně vzbouřili. Oni a jejich otcové se vzepřeli proti mně právě až do tohoto dne.
4Jsou to synové tvrdých tváří a krutého srdce. Já tě k nim posílám. Řekneš jim: Toto praví Panovník Hospodin.
5A oni poznají, ať uposlechnou nebo ať nedbají (vždyť jsou dům vzpoury), že uprostřed nich byl prorok.
6A ty, lidský synu, neboj se jich a neboj se jejich slov, že jsou zarputilci, kteří jsou proti tobě jako trny, jako bys bydlel se štíry. Jejich slov se neboj a před nimi se netřes, že jsou dům vzpoury.
7Promluvíš k nim má slova, ať uposlechnou nebo ať nedbají (protože jsou vzpurní).
8A ty, lidský synu, slyš to, co k tobě mluvím; nebuď vzpurný jako ten dům vzpoury, otevři svá ústa a sněz to, co ti dávám.
9Tu jsem viděl, hle, ruka vztažená ke mně a hle, v ní svitek knihy.
10Rozprostřel jej přede mnou. Měl popsaný líc i rub a na něm byly zapsány žalozpěvy, lkání a bědování.