1Celá pospolitost synů Izraele odtáhla z pustiny Sínu po svých denních pochodech podle Hospodinova příkazu, až se utábořili v Refídímu a lid tam neměl vodu k pití.
2Lid se přel s Mojžíšem. Říkali: Dej nám vodu k pití! Mojžíš jim odpověděl: Proč se přete se mnou? Proč pokoušíte Hospodina?
3Ale lid tam žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Říkali: Proč jsi nás vyvedl z Egypta? Abys nás, naše syny i náš dobytek nechal zemřít žízní?
4Mojžíš úpěnlivě volal k Hospodinu slovy: Co budu dělat s tímto lidem? Ještě málo a budou mne kamenovat!
5Hospodin Mojžíšovi odpověděl: Předstup před lid a vezmi s sebou některé z izraelských starších. Také svou hůl, s níž jsi udeřil Nil, si vezmi do ruky a jdi.
6Hle, budu tam stát před tebou na skále na Chorébu. Udeříš do skály a vyjde z ní voda, aby lid mohl pít. Mojžíš to učinil před očima izraelských starších.
7To místo pojmenoval Massa a Meriba kvůli při synů Izraele a kvůli jejich pokoušení Hospodina slovy: Je Hospodin uprostřed nás, nebo není?
8Pak přitáhl Amálek a v Refídímu bojoval s Izraelem.
9Mojžíš řekl Jozuovi: Vyber nám muže a jdi bojovat s Amálekem. Zítra budu stát na vrcholu kopce s Boží holí v ruce.
10Jozue udělal, jak mu Mojžíš řekl, a bojoval s Amálekem. Mojžíš, Áron a Chúr vystoupili na vrchol kopce.
11Když Mojžíš držel ruku nahoře, vítězil Izrael, a když ruku spustil, vítězil Amálek.
12Když Mojžíšovi ruce ochably, vzali kámen a položili pod něho, aby se na něj posadil, a Áron a Chúr podpírali jeho ruce jeden z jedné a druhý z druhé strany, takže jeho ruce zůstaly pevné až do západu slunce.
13Tak Jozue porazil Amáleka a jeho lid ostřím meče.
14Hospodin řekl Mojžíšovi: Zapiš to na památku do knihy a vštěp Jozuovi do uší, že zcela vymažu památku na Amáleka zpod nebes.
15I postavil Mojžíš oltář a pojmenoval jej: Hospodin je má korouhev.
16A řekl: Neboť ruka je vztažena k Hospodinovu trůnu. Hospodinův boj bude proti Amálekovi z generace na generaci.