1V těch dnech, kdy přibývalo učedníků, nastalo reptání Helénistů proti Hebrejům, že při každodenní službě jsou jejich vdovy zanedbávány.
2Proto apoštolové – oněch Dvanáct – svolali veškeré množství učedníků a řekli: „Není správné, abychom my zanechali Božího slova a sloužili při stolech.
3Vyberte si tedy, bratři, mezi sebou sedm osvědčených mužů, plných Ducha Svatého a moudrosti, které ustanovíme pro tento úkol;
4my však se oddáme modlitbě a službě slova.“
5To slovo se zalíbilo celému shromáždění, i vybrali Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého, Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše, proselytu z Antiochie.
6Postavili je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce.
7Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také velký zástup kněží byl poslušný víry.
8Štěpán, plný milosti a moci, činil mezi lidem veliké divy a znamení.
9Tu povstali někteří ze synagogy zvané Libertinských, Kyrénských a Alexandrijských, z Kilikie a Asie, a hádali se se Štěpánem.
10Ale nemohli odolat moudrosti a Duchu, v němž mluvil.
11Potom tajně navedli muže, kteří říkali: „Slyšeli jsme jej mluvit rouhavé výroky proti Mojžíšovi a proti Bohu.“
12Tak pobouřili lid a starší i učitele Zákona, přišli, násilím se ho chopili a přivedli do velerady.
13A postavili lživé svědky, kteří říkali: „Tento člověk nepřestává pronášet výroky proti tomuto svatému místu a proti Zákonu.
14Slyšeli jsme ho, jak říkal, že Ježíš Nazaretský zničí toto místo a změní obyčeje, která nám předal Mojžíš.“
15A všichni, kteří seděli ve veleradě, na něho upřeně hleděli a viděli, že jeho tvář je jako tvář anděla.